V řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby se vyskytují námitky zástavních dlužníků, že dražebník měl od dražby upustit, neboť mnohdy jen pár hodin před zahájením dražby zástavní dlužník zaslal dražebníkovi žádost o odložení dražby prostým e-mailem,sms apod.

Ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách stanoví písemnou formu žádosti na upuštění od dražby se současným doložením toho, že dlužník splnil závazek zajištěný zástavním právem či zástavní právo zaniklo jinak, když prostý e-mail neumožňuje zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby, neboť není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 3 obč. zákoníku chráněn proti změnám.

Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o veřejných dražbách pro účely veřejných dražeb všeobecně stanoví, že písemnosti se zasílají poštou formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou; lze ji předat i jiným prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny.

Pro upuštění od dražby ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách z důvodu splnění závazku zajištěného zástavním právem nebo zániku zástavního práva jiným způsobem jsou nezbytné:

a) písemná žádost splňující zákonné podmínky dle § 561 a 562 obč. zákoníku,

b) doložení splnění celého závazku stanoveného ve vykonávaném exekučním titulu zajištěného zástavním právem, jenž není mimo zákonný režim dražebník způsobilý jakkoli zpochybňovat, nebo doložení jiného zániku zástavního práva,

c) zákonem výslovně stanovený způsob zaslání žádosti dle § 10 odst. 1 zákona o veřejných dražbách.

Dražebník i soud je v řízení o prodeji zástavy v nedobrovolné dražbě ve smyslu ustanovení § 159a o.s.ř. vázán rozsudkem soudu s vyznačenou doložkou právní moci tak, že mimo zákonný režim není oprávněn jakkoli zpochybňovat výši dlužné částky určitě stanovené v jeho výroku, tj. zástavní dlužník musí splnit celý dluh vyplývající z výroku rozsudku s doložkou právní moci tak, aby nastal důvod pro odložení dražby ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách výjimečně i tak, že složí celou dlužnou částku do úřední úschovy s následným soudním věcným vyřízením věci.

Má-li dlužník, zástavce, vlastník za to, že splnil svůj závazek zajištěný zástavním právem ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách, přestože prokazatelně zaplatil jen násobně nižší částku, než která vyplývá z výroku vykonatelného soudního rozhodnutí zajištěného soudcovským zástavním právem, musí být pro odklad zahájení dražby podána žaloba o nepřípustnost prodeje zástavy nejméně 7 dnů před zahájením dražby, případně musí být do zahájení dražby vydáno předběžné opatření zákazu provedení určité dražby, neboť dražebník jako soukromá osoba není oprávněna jakkoli popírat a přezkoumávat věcnou správnost vykonatelného výroku rozsudku soudu.

Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o veřejných dražbách se vztahuje nejen na zasílání písemností dražebníka, ale vztahuje se i na zaslání písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka na odložení dražby ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách, čímž je nejlépe zaručena jistota všech zúčastněných osob o skutečném doručení písemnosti adresátovi.

Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o veřejných dražbách tak vylučuje právní účinky neprůkazných elektronických žádostí dlužníka, zástavce nebo vlastníka dle § 46 odst. 1 zákona o veřejných dražbách ve formě prostých e-mailů bez zaručeného elektronického podpisu, sms zpráv, které mají mnohdy účelově na poslední chvíli zrušit nařízenou dražbu, případně jich využít v následném řízení o určení neplatnosti dražby dle § 48 odst. 3, 4 zákona o veřejných dražbách.

Z ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách ve spojení s ustanovením § 10 odst. 1 zákona o veřejných dražbách vyplývá, že žádost zástavce, dlužníka nebo vlastníka se současným doložením, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem, musí mít nejen písemnou podobu, ale tato písemnost musí být zaslána formou listovní zásilky dodané do vlastních rukou s doručenkou či jiným prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny, tj. nikoli prostým e-mailem bez potvrzení dražebníka o doručení žádosti o odložení dražby do okamžiku zahájení dražby.

Písemnou formu žádosti dlužníka, zástavce, vlastníka na odložení dražby ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách splňuje zaslání elektronicky datovou schránkou, listinou se zaručeným elektronickým podpisem, výjimečně i e-mailem zvlášť chráněným proti změnám jeho obsahu s vlastnoručním podpisem, například ve formátu PDF, pokud jeho doručení do zahájení dražby adresát odesílateli výslovně potvrdil.

K námitce účastníka řízení o určení neplatnosti dražby dle § 48 odst. 3, 4 zákona o veřejných dražbách o nesplnění písemné formy žádosti zástavce, dlužníka či vlastníka dle § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách či způsobu jejího doručení leží důkazní břemeno na odesílateli elektronické zprávy.

Negativní praxí některých účastníků a jejich právních zástupců je, více než dříve, vědomé smlčování paralelních soudních řízení týkajících se téže rozhodné skutečnosti (např. platnosti/ neplatnosti veřejné dražby) se snahou zneužít toho ve svůj majetkový prospěch s odkazem na nezávaznost jiného pravomocného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 159a o.s.ř.

Tuto praxi lze dobře ilustrovat na případu, kdy se zástavní dlužník jako žalobce v průběhu řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách po zrušení exekučního titulu až po provedené dražbě na základě jeho vlastní žaloby a jeho vlastního započtení pohledávky vůči navrhovateli dražby jako zástavnímu věřiteli v rámci exekučního řízení úspěšně domohl vydání podstatné části výtěžku z vydražené kupní ceny a to:

• úspěšným uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení s vydáním pravomocného rozsudku z důvodu, že zástavnímu věřiteli k jeho tíži jako majitele vydražené věci byla neoprávněně vyplacena z výtěžku dražby částka, která po právu náležela zástavnímu dlužníkovi,
• písemným započtením pohledávky zástavního dlužníka vůči zástavní věřitelce na vydání výtěžku z dražby proti vzájemné vykonatelné pohledávce zástavního věřitele v průběhu exekučního řízení vedeného vůči zástavnímu dlužníkovi jako povinnému, na základě kterého bylo exekuční řízení zastaveno.

Za uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 2054 obč. zákoníku lze považovat nejen částečné splnění dluhu, nýbrž i jiné právní skutečnosti, které mají obdobné právní účinky včetně úspěšného započtení vzájemné pohledávky v průběhu exekučního řízení a úspěšného uplatnění nároku dlužníkem u soudu s vydáním pravomocného meritorního rozhodnutí, které vycházejí z existující určité hmotně právní skutečnosti, z níž platný dluh vznikl.

Ustanovení § 159a o.s.ř. – na rozdíl od rozhodčích nálezů ad hoc – i právní zásada, že „soud zná právo“ vylučuje, aby dražebník či účastník dražby ve veřejné dražbě nerespektoval, potažmo „zpochybňoval“, vykonatelnou pohledávku zajištěnou soudcovským zástavním právem vyplývající z určitého výroku rozsudku s následným vyznačením doložky právní moci a vykonatelnosti samotným soudem, jejíž důvodnost byla přezkoumána i v dalším samostatném soudním řízení o zřízení soudcovského zástavního práva vydáním usnesení o zřízení soudcovského zástavního práva pro tutéž vykonatelnou pohledávku s následným vyznačením doložky právní moci a vykonatelnosti samotným soudem.

Uznání platnosti dražby zástavním dlužníkem ještě před pravomocným skončením řízení o určení neplatnosti dražby zakládá jeho úspěšné uplatnění nároku vůči zástavnímu věřiteli na vydání bezdůvodného obohacení - výtěžku z dražby - z prodeje jeho vydražené nemovitosti s vydáním pravomocného rozsudku, když platí:

1. je-li dražba platná: náleží výtěžek z dražby po odečtení pravých dluhů vlastníka vlastníkovi vydražené věci, a tudíž se jedná o bezdůvodné obohacení vůči tomu, komu byl výtěžek z dražby neoprávněně vyplacen,
2. je-li dražba neplatná: náleží vydražená kupní cena vydražiteli, který ji zaplatil k rukám dražebníka a nenabyl vlastnictví jednotky.

Má-li povahu uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 2054 obč. zákoníku částečné splnění dluhu, má povahu uznání platnosti dražby úspěšné uplatnění nároku zástavního dlužníka vůči zástavnímu věřiteli žalobou o vydání bezdůvodného obohacení s vydáním pravomocného rozsudku výslovně z důvodu, že výtěžek z dražby - po zrušení exekučního titulu až po dražbě - náleží bývalému vlastníkovi vydražené nemovitosti, a nikoli zástavnímu věřiteli, potažmo vydražiteli.

Za uznání platnosti dražby lze uznat i písemné úspěšné započtení pohledávky v rámci exekučního řízení ze strany povinného zástavního dlužníka z titulu bezdůvodného obohacení na výtěžek z dražby vůči zástavnímu věřiteli jako oprávněnému výslovně s odůvodněním, že výtěžek z dražby náleží zástavnímu dlužníkovi, a nikoli zástavnímu věřiteli potažmo vydražiteli, které bylo z tohoto důvodu pravomocně zastaveno.

V judikatuře[1] se po zveřejnění právní literatury[2] nově prosadil právní názor, že nepodání žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 46b zákona o veřejných dražbách, z důvodu vady exekučního titulu ještě před konáním dražby vylučuje pozdější úspěšné uplatnění žaloby o určení neplatnosti dražby z téhož důvodu dle § 48 odst. 3, 4 zákona o veřejných dražbách.

Institut veřejné nedobrovolné dražby významně chrání dobrou víru vydražitelů, jehož práva předem dostatečně chrání zákon tím, že:

• zástavní věřitel je povinen předem informovat zástavního dlužníka o jeho vykonatelné pohledávce,
• dražebník je povinen předem informovat zástavního dlužníka o nařízené dražbě, vč. zaslání oznámení o dražbě, na základě kterých je zástavní dlužník v prekluzivní lhůtě, minimálně však 7 dnů před zahájením dražby, oprávněn podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy včetně jakékoli vady exekučního titulu či jakékoli vady zástavního práva a tím bez dalšího ex lege vyloučit dražbu až do pravomocného skončení řízení.

Pokud žalobce v rozporu s ustanovením § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách, při prokázaném včasném doručení oznámení o dražbě, v propadné lhůtě 7 dnů před konáním dražby nepodal zvláštní žalobu o určení nepřípustnosti prodeje zástavy z důvodu vadného exekučního titulu zajištěného soudcovským zástavním právem, případně se z tohoto důvodu do zahájení dražby nedomohl vydání předběžného opatření, nemůže se později úspěšně dovolat těchto vad v řízení o určení neplatnosti dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3, 4 zákona o veřejných dražbách.

Priorita žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 46b odst. 1 zákona o veřejných dražbách - při prokázaném včasném zaslání oznámení o dražbě - před žalobou o neplatnost dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách vyplývá z ustanovení § 46b odst. 1 a 3 zákona o veřejných dražbách z toho, že:

a) veřejná dražba se ex lege nekoná jen pro vlastní podání žaloby,

b) veřejnou dražbu lze vykonat až poté, co o žalobě bylo pravomocně rozhodnuto,

c) povinnost k náhradě škody, byla-li bezdůvodně podána žaloba na určení neplatnosti dražby.

Lhůta 7 dnů před zahájením dražby dle § 46b, odst. 3 zákona o veřejných dražbách slouží k právní jistotě dotčených osob a k ochraně účastníků dražby, kteří vynakládají i mnohamilionové náklady na nařízenou dražbu (složení jistiny, zajištění úvěru, účast notáře u elektronických dražeb, rezervace dražebního systému atd.); prekluzivní lhůta na podání žaloby zástavního dlužníka na určení nepřípustnosti prodeje zástavy je stanovena proto, aby se z týchž důvodů předem o dražbě informovaný dlužník, zástavce a vlastník (§ 40 zákona o veřejných dražbách) později nemohl dovolávat neplatnosti již proběhlé dražby včetně vyplacení vyšších kupních cen k tíži dobrověrného vydražitele.

Smyslem zvláštní žaloby o nepřípustnost prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 46b zákona o veřejných dražbách v prekluzivní lhůtě do zahájení dražby při povinnosti doručení oznámení o dražbě ve smyslu ustanovení § 40 zákona o veřejných dražbách je vyloučit provedení nedobrovolné dražby, která může být ze strany zástavního dlužníka - při vysokých nákladech i mnohdy vysoké účasti dražebníků - až následně napadena žalobou o neplatnost dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, že zajištěná pohledávka neexistovala atd.

Provedení nedobrovolné dražby pro tvrzené vady rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti (exekučního titulu) se zřízením soudcovského zástavního práva pravomocným usnesením soudu může být odložena jen podáním žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy či vydáním předběžného opatření dle § 46b zákona o veřejných dražbách vydaným do dne zahájení dražby včetně s až následným podáním návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, dovolání, ústavní stížnosti, návrhu na obnovu řízení, žaloby pro zmatečnost atd.

Nepodá-li dlužník, zástavce či vlastník – přes doručení oznámení o konání dražby dle § 40 zákona o veřejných dražbách - včas žalobu o určení nepřípustnosti prodeje zástavy, případně nebylo do zahájení dražby vydáno předběžné opatření a až po vydražení byl následně v řízení o dovolání, o ústavní stížnosti, o obnově řízení, o prominutí zmeškání lhůty k odvolání, o odkladu právní moci a vykonatelnosti atd. zrušen vykonávaný exekuční titul, má právo vůči zástavnímu věřiteli na vydání nedůvodně vyplaceného výtěžku dražby se zachováním konstituovaného vlastnického práva vydražitele.

Zástavce, dlužník a vlastník se – mimo podání žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy či vydání předběžného opatření do zahájení dražby - může úspěšně dovolat určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby z důvodu vadného exekučního titulu zajištěného soudcovským zástavním právem jen tehdy, pokud dražebník v propadné lhůtě před konáním dražby v rozporu s ustanovením § 40 zákona o veřejných dražbách zástavnímu dlužníkovi včas nezaslal oznámení o dražbě, protože o konání dražby nevěděl a vědět nemohl, pročež mu zůstala zachována právní ochrana žaloby o určení neplatnosti dražby dle § 48 odst. 3, 4 zákona o veřejných dražbách.

V případě, že ve prospěch zástavce, dlužníka a vlastníka, kterým bylo včas doručeno oznámení o konání dražby dle § 40 zákona o veřejných dražbách, byl až po vydražení zrušen vykonávaný exekuční titul zajištěný zástavním právem vrámci řízení o dovolání, ústavní stížnosti, o obnově řízení, o prominutí zmeškání lhůty k odvolání , o odložení právní moci a vykonatelnosti apod., není z tohoto důvodu čs.stát odpovědný za škodu těmto dotčeným osobám z důvodu později zrušeného vadného meritorní soudní rozhodnutí dle zákona č. 82/1998 Sb., neboť ještě před zahájením dražby mohly a měly podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy či domoci se vydání předběžného opatření.

Judikatura:

1. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2019 sp.zn. 21Cdo 995/2019: “Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy má jednoznačně preventivní účel, vzhledem k poměrně rozsáhlým a nežádoucím důsledkům vyslovení neplatnosti již provedené dražby má taková žaloba již před konáním dražby eliminovat ty případy, které by následně vedly k jejímu zneplatnění.”

2. <u>K nepodání žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy</u> (in.: APLIKACE PRÁVA 1-2/ 2018)

Institut veřejné nedobrovolné dražby včetně elektronické je v poslední době vystaveno sofistikovaným účelovým námitkám zástavních dlužníků v úmyslu mařit dobrověrné vydražení zastavených nemovitostí včetně „objednaných“ hackerských ataků na dražící weby

Pokud byla veřejná nedobrovolná dražba prostřednictvím elektronického dražebního systému prokazatelně zahájena prohlášením o zahájení dražby (§ 5 odst. 1 vyhl. č. 18/2014 Sb.), což mj. osvědčuje notářský zápis jako veřejná listina, musí dražba v každém případě proběhnout, byť se zákonným prodloužením, a není možno od ní upustit.

Zákonnost průběhu elektronické nedobrovolné dražby v řízení o neplatnost dražby nejlépe prokazují:

a) notářský zápis osvědčující průběh nedobrovolné dražby prováděné elektronicky jako veřejné listiny, která pro každého osvědčuje platnost dražby a tím i nabytí vlastnictví vydražitelem,

b) protokol Ministerstva pro místní rozvoj, odbor veřejných dražeb a realitní činnosti o výsledku kontroly dražby vydaný příslušným orgánem státní správy na základě § 7 zákona č. 26/2000 Sb. (výkon kontroly) a zákona č. 255/2012 Sb. (kontrolní řád),

c) záznam o průběhu provedené elektronické dražby vydaný na základě ustanovení § 6 vyhl. č. 18/2014 mající charakter veřejné listiny

Nelze zaměňovat trvalé (dlouhodobé) on-line přihlášení na určitých webových stránkách z téhož počítače, které nevyžaduje neustálé přihlašování a odhlašování té které webové stránky od ad hoc přihlášení a odhlášení, které se pokaždé zaznamená v počítačové síti.

On-line trvalé (dlouhodobé) přihlášení na více webových stránkách z téhož počítače bez nutnosti se vždy zvlášť opakovaně přihlašovat i odhlašovat, je pro pokročilejší uživatele výpočetní techniky obvyklé, jinak dochází k zbytečným časovým ztrátám.

Je-li elektronická nedobrovolná dražba již zahájena prohlášením o zahájení dražby ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhl. č. 18/2014 Sb. (viz. notářský zápis), musí v ní být pokračováno až do vydražení i s jejím případným prodloužením dle ustanovení § 5 odst. 5 vyhl. č. 18/2014 Sb. pro omezení přístupu k elektronickému dražebnímu systému v délce přesahující 1 minutu.

Ustanovení § 5 odst. 5 vyhl. č. 18/2014 Sb. pro povinné prodloužení doby, během které lze činit podání, stanoví výslovně jen minimální dobu prodloužení o 1 hodinu – nikoli však maximální dobu – což lze výjimečně přiměřeně řešit i prodloužením dražby z pozdní hodiny se souhlasem všech účastníků dražby na ráno druhého dne.

Vyšší mocí ve smyslu ustanovení § 46a zákona č. 26/2000 Sb. není omezení přístupu k elektronickému dražebnímu systému v délce přesahující 1 minutu ve smyslu ustanovení § 5 odst. 5 vyhl. č. 18/2014 Sb. z důvodu, že se jedná o zvláštní druh dražby, kdy by takovýto postup umožňoval nekonečně mařit dražbu soustavným – hackerským - přetěžováním internetové adresy.

Předčasné skončení již zahájené dražby ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhl. č. 18/2014 Sb. pro přerušení dostupnosti adresy ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá, je vyloučeno, neboť tím by se navádělo k pletichám ovlivňování dražeb vjejich průběhu, např. pro vysoký počet účastníků, velké-nízké příhozy atd.

Právní praxe ani právní literatura nemá doposud objasněnou otázku břemene tvrzení a důkazního břemene při rozhodování o připuštění vedlejšího účastníka do řízení. Obecné soudy často nesprávně vyzývají účastníky, kteří uplatnili námitku nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka, aby oni sami nesli břemeno tvrzení a důkazní břemeno právního zájmu jiné osoby v řízení.

Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o právním zájmu vedlejšího účastníka, nejpozději po vlastní námitce účastníka o nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka, leží na samotném vedlejším účastníkovi.

Vedlejší účastník při vstupu do řízení z vlastního podnětu či k výzvě soudu zásadně nemusí tvrdit a doložit právní zájem na výsledku sporu, vždy tak musí učinit nejpozději k námitce o nepřípustnosti účasti jiného účastníka sporu.

Námitka nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka v řízení, který ji sám nijak nezdůvodnil či nedoložil, nemusí, a mnohdy ani nemůže, být jiným účastníkem odůvodněna a doložena, když jiný účastník nemůže vědět, z čeho vedlejší účastník dovozuje svůj právní zájem na výsledku řízení na straně toho kterého účastníka řízení.

Vznese-li jiný účastník námitku nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka v řízení, zašle soud výzvu vedlejším účastníkům k doplnění jejich tvrzení a důkazů o právním zájmu na výsledku sporu na straně určitého účastníka, a tato podání vedlejších účastníků soud až následně zašle k vyjádření účastníkovi řízení, který namítl nepřípustnost účasti vedlejšího účastníka.