Rozhodování o připuštění vedlejšího účastníka do řízení

Právní praxe ani právní literatura nemá doposud objasněnou otázku břemene tvrzení a důkazního břemene při rozhodování o připuštění vedlejšího účastníka do řízení. Obecné soudy často nesprávně vyzývají účastníky, kteří uplatnili námitku nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka, aby oni sami nesli břemeno tvrzení a důkazní břemeno právního zájmu jiné osoby v řízení.

Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o právním zájmu vedlejšího účastníka, nejpozději po vlastní námitce účastníka o nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka, leží na samotném vedlejším účastníkovi.

Vedlejší účastník při vstupu do řízení z vlastního podnětu či k výzvě soudu zásadně nemusí tvrdit a doložit právní zájem na výsledku sporu, vždy tak musí učinit nejpozději k námitce o nepřípustnosti účasti jiného účastníka sporu.

Námitka nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka v řízení, který ji sám nijak nezdůvodnil či nedoložil, nemusí, a mnohdy ani nemůže, být jiným účastníkem odůvodněna a doložena, když jiný účastník nemůže vědět, z čeho vedlejší účastník dovozuje svůj právní zájem na výsledku řízení na straně toho kterého účastníka řízení.

Vznese-li jiný účastník námitku nepřípustnosti účasti vedlejšího účastníka v řízení, zašle soud výzvu vedlejším účastníkům k doplnění jejich tvrzení a důkazů o právním zájmu na výsledku sporu na straně určitého účastníka, a tato podání vedlejších účastníků soud až následně zašle k vyjádření účastníkovi řízení, který namítl nepřípustnost účasti vedlejšího účastníka.