Neplatnost elektronické nedobrovolné dražby z důvodu jejího nezahájení a náhrada škody
V právní praxi se vyskytly případy, kdy dražebník přes očividný výpadek elektronického dražebního systému v důsledku mnohdy objednaného hackerského útoku přesto zahájil dražbu s odkazem na údajné zobrazení prohlášení o zahájení dražby v elektronickém dražebním systému „probliknutím“ s jejím pokračováním až po mnoha hodinách i druhého dne.
Řádné zahájení elektronické dražby je vždy nezbytnou podmínkou pro její platnost, bez něhož v ní nelze dále pokračovat a na místě je postup dle § 46a odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. stanovením nového termínu dražby v zákonné lhůtě.
Nedostupností adresy ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba měla probíhat, a tím i vyloučení zahájení dražby dle § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb., je i pouhé zobrazení v elektronickém systému na objektivně neseznatelnou dobu 0,01 vteřiny („probliknutí“), vylučujícím, aby se dražebníci v setině sekundy mohli objektivně seznámit (načíst) s prohlášením o zahájení dražby, předmětem dražby, odhadní cenou, minimálním příhozem atd.
Zobrazení v elektronickém dražebním systému, kterým je zahájena elektronická dražba ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb., musí být objektivně prokazatelné, neboť jinak v ní nemůže být pokračováno, jinak je dražba neplatná, z čehož vyplývá, že je vyloučeno, aby domnělé zobrazení mělo trvat po dobu setiny sekundy.
Zobrazení v elektronickém dražebním systému, kterým je zahájena elektronická dražba ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb., vylučuje situace, kdy k tomuto zobrazení prokazatelně došlo jen na dobu 0,01 vteřiny, kdy je objektivně vyloučeno subjektivní vnímání obrazu s textem tak, aby se všichni dražitelé za tuto “nepostřehnutelnou” dobu mohli seznámit (načíst) s nezbytnými údaji každé dražby: i) Předmět dražby, ii) datum a čas zahájení dražby, iii) odhad ceny, iiii) nejnižší podání, iiiii) minimální příhoz.
Zobrazení v elektronickém dražebním systému, kterým je elektronická dražba zahájena ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb., musí trvat po nezbytnou dobu, ve které se každý dražebník může objektivně seznámit (přečíst) základní údaje elektronické dražby včetně předmětu dražby, data a času zahájení dražby, odhad ceny, nejnižšího podání a minimálního příhozu, tj. po dobu alespoň 5 sekund, jinak dražba není řádně zahájena a musí být stanoven její nový termín.
Zahájení elektronické dražby ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb. vyžaduje vždy zobrazení v elektronickém dražebním systému v čase stanoveného dražební vyhláškou alespoň po minimální dobu umožňující každému dražiteli se seznámit (načíst) se základním údaji každé elektronické dražby, tj. předmět dražby, datum a čas zahájení dražby, odhad ceny, nejnižšího a minimálního příhozu.
Protiprávní zahájení elektronické nedobrovolné dražby v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb. ve spojení s ustanovením § 47 odst. 6 zákona č. 26/2000 Sb. i nestanovení nového termínu dražby dle § 46a zákona č. 26/2000 Sb. jsou v příčinné souvislosti se škodou z neplatné dražby, neboť nebyla-li by dražba z důvodu vyšší moci po právu vůbec zahájena, musel by být stanoven její nový termín, a tudíž je vyloučeno, aby v ní mohlo být pokračováno, pročež: nemohl být vydražiteli ani udělen příklep, vydražitel by - na neplatnou dražbu - nezaplatil cenu dosaženou vydražením a ta tak nemohla být vyplacena dražebním věřitelům a naopak by vydražiteli byla bezodkladně vrácena jím zaplacená jistina jako každému jiném neúspěšnému účastníku dražby.
V případě, že v mezidobí od původně vyhlášeného termínu dražby do zahájení dražby v novém termínu v minimální zákonné lhůtě zanikla vykonatelnost pohledávky zajištěné zástavním právem, odpovídá dražebník za škodu z důvodu, že dražbu konal, ač měl stanovit její nový termín dle 46a odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb.
Dražebník sám i za licitátora – bez ohledu na odpovědnost navrhovatele dražby za neoprávněný návrh dražby - odpovídá vydražiteli z neplatné dražby za škodu vzniklou vydražiteli v příčinné souvislosti s protiprávním zahájením elektronické nedobrovolné dražby v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb. ve spojení s ustanovením § 47 odst. 6 zákona č. 26/2000 Sb., která se zobrazila v elektronickém dražebním systému na objektivně “nerozeznatelnou” dobu 0,01 vteřiny, která objektivně vylučuje, aby dražebník na monitoru vůbec postřehl prohlášení o zahájení dražby v elektronickém dražebním systému a mohl se tak objektivně seznámit (načíst) se základními údaji o dražbě včetně předmětu a odhadu ceny, a to v rozsahu nevrácení ceny dosažené vydražením např. pro nesolventnost dražebního věřitele, dražebníka či vlastníka neplatně dražené věci.
Pravomocné určení neplatnosti dražby z důvodu, že navrhovatel podal neoprávněný návrh na provedení dražby dle § 63 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb. s výslovným odůvodněním soudu, že se pro nadbytečnost již nebude zabývat dalšími namítanými důvody neplatnosti dražby, nevylučuje odpovědnost dražebníka, a to i za licitátora, dle § 63 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb. za jeho protiprávní jednání v průběhu dražby nestanovením nového termínu dražby dle § 46a odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. v důsledku vyšší moci - nedostupnosti adresy ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba měla probíhat - k okamžiku veřejnou vyhláškou předem stanoveném zahájení dražby.
Pokud dražebník porušil svoje povinnosti vyplývající z kogentního ustanovení § 46a odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. ve spojení s ustanovením § 47 odst. 6 zákona č. 26/2000 Sb. i ustanovení § 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb. a v souladu s ustanovením § 46a zákona č. 26/2000 Sb. nestanovil nový termín dražby z důvodu, že dražbu nelze provést z důvodu vyšší moci (objektivní nemožnost řádného zahájení dražby pro nedostupnost internetové domény) a naopak v ní bez řádného zahájení „pokračoval“ s následným udělením příklepu vydražiteli, vyplacení ceny dosažené vydražením později nesolventním dražebním věřitelům, odpovídá vydražiteli za škodu ve výši nevrácené ceny dosažené vydražením, např. pro nesolventnost dražebního věřitele.
Autorem článku je JUDr. Luboš Chalupa
Základní právní úprava:
§ 16a odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb.: Elektronická dražba probíhá na adrese ve veřejné datové síti, kde se prostřednictvím technického zařízení nebo programového vybavení realizuje přechod vlastnického nebo jiného práva, přičemž dražebník je povinen zajistit jednoznačně identifikovaný přenos datových zpráv od účastníků dražby.
§ 46a odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb.: Nelze-li dražbu provést v původně uveřejněném termínu proto, že jejímu provedení brání rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o předběžném opatření, nebo v důsledku podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy podle zvláštního právního předpisu, anebo v důsledku zásahu vyšší moci, neupustí dražebník od dražby, ale dražba se ve stanoveném termínu nekoná. Dražba bude v tomto případě provedena do 90 dnů poté, kdy se dražebník dozví o pominutí překážky.
§ 46a odst. 2 zákon č. 26/2000 Sb.: V případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto období nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce.
§ 5 odst. 1 vyhl.č. 18/2014 Sb.: Elektronická dražba je zahájena prohlášením o zahájení dražby, které se zobrazí v elektronickém dražebním systému.
§ 47 odst. 6 zákona č. 26/2000 Sb.: Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu. Bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a z jeho bodů nejdříve prohlášení o předmětu dražby. Obsahem prohlášení o předmětu dražby je kromě označení předmětu dražby též uvedení jeho odhadnuté nebo zjištěné ceny, jakož i popis dalších skutečností podle § 43 odst. 1 písm.d) nebo alespoň odkaz na jejich uvedení v dražební vyhlášce.