Lhůta pro vypořádání SJM zúžené dle § 148 odst. 2 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a jeho účinnost
Počátek běhu tříleté zákonné lhůty ve smyslu ustanovení § 150 odst. 4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. pro vypořádání SJM zúženého pravomocným rozsudkem soudu dle § 148 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. správně počíná až zánikem manželství ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., neboť ustanovení § 149 odst. 4 obč. zákoníku jej neuvádí pro účely obdobného vypořádání s tím, že samotná judikatura soudu nemůže měnit zákon.
Judikatura po letech od uveřejnění v právní literatuře[1] převzala za svou právně teoretickou otázku zásahu soudní moci do zákonodárné moci, kterou je však nutno v soudní praxi i naplňovat.
Soudní moc musí při výkladu zákona respektovat jednoznačná kogentní ustanovení zákona s pravomocí Ústavního soudu ČR zrušit ustanovení zákona, které v rozporu se základními principy předvídatelnosti práva soudy ustáleně vykládají v antagonistickém rozporu s jejich slovním zněním („černá“ v zákoně, v judikatuře „bílá“), jinak vzniká stav právní nejistoty.
- Z důvodu, že ustanovení § 149 odst.4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. neuvádí ustanovení § 148 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., tj. zúžení rozsudkem soudu z důvodu podnikání nebo neomezeného ručení v obchodní společnosti, nelze majetek k takto zúženému společnému jmění vypořádat před zánikem manželství.
- Z důvodu, že ustanovení § 149 odst.4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. neuvádí ustanovení § 148 odst.Zúžení SJM dle ustanovení § 148 odst. 2obč.zákoníku č. 40/1964 Sb. je především preventivní povahy do budoucnosti ve prospěch nepodnikajícího či neomezeně neručícího společníka obchodní společnosti, pročež se nijak nedotýká majetku v SJM nabytého do právní moci rozsudku o zúžení SJM.2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., tj. zúžení rozsudkem soudu z důvodu podnikání nebo neomezeného ručení v obchodní společnosti, nelze majetek k takto zúženému společnému jmění vypořádat před zánikem manželství.
- Lhůta pro vypořádání zaniklého SJM zákonnou domněnkou marným uplynutím tříleté zákonné lhůty ve smyslu ustanovení § 150 odst. 4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. počíná běžet dle ustanovení § 149 odst. 1 obč.zákoníku č. 40/1964 Sb. až zánikem manželství, neboť soudní judikatura nemůže doplňovat zákonné výjimky z pravidla o počátku běhu lhůty, když sám zákon stanoví lhůty jednoznačně a občané nemohou znát často měnící se antagonistickou judikaturu oproti tomu, že mají znát znění zákona.
- Neobsahuje-li rozsudek o zúžení SJM výslovně určité datum, od kterého se SJM zužuje, je SJM zúženo až dnem právní moci rozsudku o zúžení SJM.
- Smlouva o zúžení SJM a rozsudek soudu o zúžení SJM má výslovně obsahovat datum, od kdy se SJM zužuje, jinak platí obecná právní zásada, že právní účinky nastávají ke dni účinnosti smlouvy či ke dni právní moci rozsudku.
- Nestanoví-li smlouva o zúžení SJM nebo rozsudek soudu o zúžení SJM žádné konkrétní datum, od kdy se SJM zužuje, platí, že ke zúžení SJM dochází účinností smlouvy o zúžení SJM či právní mocí rozsudku o zúžení SJM s účinky ex nunc, když majetkové hodnoty nabyté do té doby zůstávají nadále v SJM. Tomu odpovídá smysl zúžení SJM rozsudkem dle § 148 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. do budoucna nezatěžovat nepodnikajícího nebo neomezeně neručícího manžela neúměrnými majetkovými riziky, pročež zákonodárce nemohl stanovit tento způsob zúžení SJM jako důvod pro obdobné vypořádání, když žádné věci a majetkové hodnoty nemohou být vypořádány.
Zákonný termín zúžení SJM „až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti“ obsažený ve smlouvě o zúžení SJM či rozsudku o zúžení SJM je neurčitý, neboť zákonodárce vyjádřil minimální rozsah věcí, které ze SJM nelze nijak vyloučit, když určité ujednání má obsahovat alespoň výčet majetkových práv a závazků, které již nemají být předmětem SJM. Termín „až na věci“ je neurčitý, neboť vyjadřuje jen obecné rozpětí a nikoli určité věci jako je např. u cen „slevy až o 80%“ apod.
Určité znění výroku rozsudku či smluvního ujednání o minimálním rozsahu SJM tak má znít: „Společné jmění manželů se s účinností ode dne ........ zužuje na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti manželů.“
Poznámky:
1.) Zákonností k právům, L.Chalupa (in.: Právní rádce č. 10/2007): „Ustálený dlouhodobý výklad soudů v příkrém rozporu s jednoznačným zněním kogentního ustanovení zákona je zásahem soudní moci do moci zákonodárné, který v krajním případě hypoteticky navozuje ústavní právo zákonodárce na ochranu jeho výlučných pravomocí k zajištění ústavnosti a zákonnosti zrušení takto vadného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR či Ústavního soudu ČR zvláštním zákonem; narušením rovnosti mezi mocí soudní a zákonodárnou je i vědomé, dlouhodobé a opakované nerespektování jednoznačně vyjádřených kogentních ustanovení zákona s právem obecného soudu si před svým rozhodnutím vyžádat si stanovisko zákonodárce s důvodovou zprávou a rozpravou poslanců před přijetím dotčeného ustanovení zákona.”