Lhůta pro vypořádání SJM zúžené dle § 148 odst. 2 obč. zák. č. 40/1964 Sb. a jeho účinnost

Počátek běhu tříleté zákonné lhůty ve smyslu ustanovení § 150 odst. 4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. pro vypořádání SJM zúženého pravomocným rozsudkem soudu dle § 148 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. správně počíná až zánikem manželství ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., neboť ustanovení § 149 odst. 4 obč. zákoníku jej neuvádí pro účely obdobného vypořádání s tím, že samotná judikatura soudu nemůže měnit zákon.

Judikatura po letech od uveřejnění v právní literatuře[1] převzala za svou právně teoretickou otázku zásahu soudní moci do zákonodárné moci, kterou je však nutno v soudní praxi i naplňovat.

Soudní moc musí při výkladu zákona respektovat jednoznačná kogentní ustanovení zákona s pravomocí Ústavního soudu ČR zrušit ustanovení zákona, které v rozporu se základními principy předvídatelnosti práva soudy ustáleně vykládají v antagonistickém rozporu s jejich slovním zněním („černá“ v zákoně, v judikatuře „bílá“), jinak vzniká stav právní nejistoty.

1. Z důvodu, že ustanovení § 149 odst.4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. neuvádí ustanovení § 148 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., tj. zúžení rozsudkem soudu z důvodu podnikání nebo neomezeného ručení v obchodní společnosti, nelze majetek k takto zúženému společnému jmění vypořádat před zánikem manželství.
2. Z důvodu, že ustanovení § 149 odst.4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. neuvádí ustanovení § 148 odst.Zúžení SJM dle ustanovení § 148 odst. 2obč.zákoníku č. 40/1964 Sb. je především preventivní povahy do budoucnosti ve prospěch nepodnikajícího či neomezeně neručícího společníka obchodní společnosti, pročež se nijak nedotýká majetku v SJM nabytého do právní moci rozsudku o zúžení SJM.2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., tj. zúžení rozsudkem soudu z důvodu podnikání nebo neomezeného ručení v obchodní společnosti, nelze majetek k takto zúženému společnému jmění vypořádat před zánikem manželství.
3. Lhůta pro vypořádání zaniklého SJM zákonnou domněnkou marným uplynutím tříleté zákonné lhůty ve smyslu ustanovení § 150 odst. 4 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. počíná běžet dle ustanovení § 149 odst. 1 obč.zákoníku č. 40/1964 Sb. až zánikem manželství, neboť soudní judikatura nemůže doplňovat zákonné výjimky z pravidla o počátku běhu lhůty, když sám zákon stanoví lhůty jednoznačně a občané nemohou znát často měnící se antagonistickou judikaturu oproti tomu, že mají znát znění zákona.
4. Neobsahuje-li rozsudek o zúžení SJM výslovně určité datum, od kterého se SJM zužuje, je SJM zúženo až dnem právní moci rozsudku o zúžení SJM.
5. Smlouva o zúžení SJM a rozsudek soudu o zúžení SJM má výslovně obsahovat datum, od kdy se SJM zužuje, jinak platí obecná právní zásada, že právní účinky nastávají ke dni účinnosti smlouvy či ke dni právní moci rozsudku.
6. Nestanoví-li smlouva o zúžení SJM nebo rozsudek soudu o zúžení SJM žádné konkrétní datum, od kdy se SJM zužuje, platí, že ke zúžení SJM dochází účinností smlouvy o zúžení SJM či právní mocí rozsudku o zúžení SJM s účinky ex nunc, když majetkové hodnoty nabyté do té doby zůstávají nadále v SJM. Tomu odpovídá smysl zúžení SJM rozsudkem dle § 148 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. do budoucna nezatěžovat nepodnikajícího nebo neomezeně neručícího manžela neúměrnými majetkovými riziky, pročež zákonodárce nemohl stanovit tento způsob zúžení SJM jako důvod pro obdobné vypořádání, když žádné věci a majetkové hodnoty nemohou být vypořádány.

Zákonný termín zúžení SJM „až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti“ obsažený ve smlouvě o zúžení SJM či rozsudku o zúžení SJM je neurčitý, neboť zákonodárce vyjádřil minimální rozsah věcí, které ze SJM nelze nijak vyloučit, když určité ujednání má obsahovat alespoň výčet majetkových práv a závazků, které již nemají být předmětem SJM. Termín „až na věci“ je neurčitý, neboť vyjadřuje jen obecné rozpětí a nikoli určité věci jako je např. u cen „slevy až o 80%“ apod.

Určité znění výroku rozsudku či smluvního ujednání o minimálním rozsahu SJM tak má znít: „Společné jmění manželů se s účinností ode dne ........ zužuje na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti manželů.“

Poznámky:

1.) Zákonností k právům, L.Chalupa (in.: Právní rádce č. 10/2007): „Ustálený dlouhodobý výklad soudů v příkrém rozporu s jednoznačným zněním kogentního ustanovení zákona je zásahem soudní moci do moci zákonodárné, který v krajním případě hypoteticky navozuje ústavní právo zákonodárce na ochranu jeho výlučných pravomocí k zajištění ústavnosti a zákonnosti zrušení takto vadného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR či Ústavního soudu ČR zvláštním zákonem; narušením rovnosti mezi mocí soudní a zákonodárnou je i vědomé, dlouhodobé a opakované nerespektování jednoznačně vyjádřených kogentních ustanovení zákona s právem obecného soudu si před svým rozhodnutím vyžádat si stanovisko zákonodárce s důvodovou zprávou a rozpravou poslanců před přijetím dotčeného ustanovení zákona.”