K potřebě zatímní úpravy poměrů v nové době

Obecné soudy prozatím setrvávají novou dobou překonávanou právní praxí v tom, že potřeba zatímní úpravy poměrů je zásadně dána až tehdy, když žalovaný činí konkrétní právní jednání zatěžující či zcizující majetek, který je předmětem či je dotčen nalézacím soudním řízením. Tato praxe je již obsoletní pro častá sofistikovaná jednáni účastníků řízení, kteří se všemožně, mnohdy i předem, “ze dne na den”, snaží zvrátit následky očekávané prohry nalézacího řízení tím, že žalobci zůstane jen rozsudek samotný.

Obecné soudy stereotypně doposud odmítají vydávat předběžná opatření zákazu nakládání s vydraženými nemovitostmi v nedobrovolné době k tíži dosavadního knihovního vlastníka, pokud dosavadní knihovní vlastník včas podá žalobu o neplatnost dražby s návrhem na vydání předběžného opatření zákazu nakládání s vydraženými nemovitostmi s právním následkem ztráty prioritních právních účinků zápisů návrhu na vklad vlastnického práva ve prospěch vydražitele dle § 76f odst. 2 o.s.ř. Tím je vydražitel bez dalšího vystaven neúměrnému riziku, že po zaplacení vydražené kupní ceny bez vyklizení vydražené nemovitosti jsou vydražené nemovitosti nadále evidovány v katastru nemovitostí jako před dražbou bez jakéhokoli zatížení, např. návrhem na vklad s přerušením řízení do právní moci rozsudku o neplatnost dražby.

Předběžné opatřeníje preventivní povahy, když potřebu zatímní úpravy poměrů zpravidla vyvolává již samotný sporný právní vztah mezi účastníky, aniž by bylo zapotřebí dalšího právního jednání jednoho z účastníků tohoto sporného právního vztahu, např. zahájení prodeje sporného vlastnictví třetí osobě tak, aby do skončení řízení ve věci samé nemohl jeden z účastníků k tíži druhého, případně jakákoli třetí osoba, zneužít stav dosavadní právní nejistoty k tíži pravého nositele sporného majetkového práva, např. pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí se zpětnou ztrátou právních účinků návrhu na vklad do katastru.

Potřebu zatímní úpravy poměrů zpravidla již samotným vznikem sporného majetkového práva s reálnou možností zneužití stavu právní nejistoty po dobu nalézacího řízení nově vyjádřil zákon tím, že k tíži navrhovatele předběžného opatření stanovil povinnost složit jistotu ve výši 10.000,-Kč respektive 50.000,-Kč, čímž na něj přesunul odpovědnost za později zjištěné nedůvodné vydání předběžného opatření.

Potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků v rámci řízení o sporném majetkovém právu zpravidla není dána jen tehdy, pokud stav právní nejistoty do doby pravomocného skončení nalézacího řízení nelze k tíži kteréhokoli účastníka objektivně konstituovat, případně s minimálními právními následky, např. 100% jistota nedotknutelnosti sporného vlastnického práva, ex lege vyloučení nabytí vlastnictví od nevlastníka, minimální hodnota sporu, minimální hodnota majetku podléhající zákazu nakládání.

Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků nově nutno poměřovat změněnou zákonnou úpravou nabytí vlastnictví od nevlastníka i změněnou motivací účastníků, kteří často již pasivně nečekají na výsledek vlastního nalézacího řízení, ale uměle vytváří situaci tak, aby v případě svého neúspěchu ve věci samé druhý účastník se svého sporného práva reálně nedomohl včetně účelových insolvencí, dodatečného zatížení věcnými právy prostřednictvím spřízněných fiktivních věřitelů apod.

Z důvodu změněného chování podstatné části účastníků řízení, kteří často jednají tak, aby i v případě jejich neúspěchu ve věci sporného vlastnického práva se jejich majetkové právo zachovalo jinak, např. prostřednictvím spřízněných osob či fiktivní insolvence s dodatečným účelovým zadlužením, je nutno nově poměřovat potřebu zatímní úpravy poměrů ve smyslu ustanovení § 74 o.s.ř. tím, jaká právní rizika vyplývají pro navrhujícího účastníka samotným vznikem sporného právního vztahu.

Dotčená zákonná úprava

§ 984 odst.1 obč. zákoníku: Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo, vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na vklad.

§ 76f odst. 2 o.s.ř. Bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad týkající se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky, to platí I tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným.

§ 338b odst. 2 o.s.ř. Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení.