Předběžné opatření pro obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí peněžitého dluhu

Z důvodu, že dovolání proti usnesení o předběžném opatření je vyloučeno a až na výjimky proti němu není přípustná ani ústavní stížnost, je judikatura týkající se obav z ohrožení výkonu rozhodnutí poměrně kusá.

Nově ustálené společenské podmínky sofistikovanějšího účelového chování dlužníků vyvolávají potřebu extenzivnějšího výkladu ustanovení o předběžném opatření základu nakládání s určitými majetkovými právy pro obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí.

V případě, že žalobce v rámci žaloby o zaplacení vysokého peněžitého dluhu v řízení o vydání předběžného opatření zákazu nakládání s určitým majetkem žalovaného dlužníka do skončení řízení ve věci samé osvědčí, že žalovaný je v prodlení již po dobu několika let, že jeho jediný hodnotný nemovitý majetek je zatížen zástavními právy zajišťující vysoké pohledávky, že žalovaný ani po několika mimosoudních jednáních neuznal svůj dluh vůči žalobci ani se k jeho existenci nevyjádřil, je zpravidla důvodná obava, že v mezidobí do pravomocného skončení řízení se žalovaný zbaví svého majetku a žalobce nedosáhne ničeho než vydání pravomocného rozsudku se zaplacením soudních poplatků v řádu statisíců korun.

V řízení o vydání předběžného opatření zákazu nakládání s majetkem žalovaného je ve změněných společenských podmínkách s častým vyhýbáním se placení vysokých dluhů žalovanými nutno zohlednit:

-je-li dlužníkem fyzická osoba anebo právnická osoba s vyšším rizikem účelového zániku po vyvedení hodnotného majetku s ponecháním vysokých dluhů věřitelům,

-výši žalované částky, kdy čím vyšší dluh, tím vyšší riziko snahy zbavení se povinnosti vyvedením aktiv na jiné osoby,

-délku prodlení se zaplacením, kdy prodlení zpravidla delší než 1 rok již vyvolává obavy o skutečné vůli k plnění,

-aktuální rámcové majetkové poměry žalovaného včetně zatížení jeho nemovitého majetku zástavami a jejich výše,

-uznání/neuznání dluhu včetně nevyjádření se k jeho existenci: „neuznává-li dlužník svůj dluh, těžko jej podelší době dobrovolně zaplatí“,

-chování dlužníka při mimosoudních jednáních s věřitelem, kdy zvláště nevyjádření se dlužníka k existenci dluhu již vyvolává pochybnosti o jeho vůli plnit a tím o obavu o výkon rozhodnutí,

-rozsah omezení žalovaného a hrozící škoda při zákazu nakládání s jeho majetkem

Při nařízení předběžného opatření zákazu nakládání s určitým majetkem dlužníka s osvědčením existence dluhu, délky prodlení, případně výše peněžitého dluhu ze strany žalobce je nutno respektovat, že „dlužník se svým pokračujícím protiprávním jednáním spočívajícím v dlouhodobém neplnění své zákonné či smluvní povinnosti vlastním zaviněním vystavuje dalším negativním právním následkům než je zaplacení úroků z prodlení a nákladů řízení, nýbrž i předběžného opatření zákazu nakládání s jeho určitým majetkem.“

Zákaz nakládání s určitým majetkem žalovaného včetně určitého zůstatku na účtu u peněžního ústavu musí být zásadně úměrný výši žalovaného dluhu s příslušenstvím s možností i jen částečného vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření zákazu nakládání.

Podmínkou nařízení předběžného opatření zákazu nakládání s určitým majetkem není až osvědčení, že žalovaný dlužník již reálně rozprodává předmětné věci a majetkové hodnoty (aktiva), nýbrž zhodnocení souhrnu rozhodných údajů (např. osoba dlužníka, výše dluhu k majetku dlužníka, délka prodlení, aktuální rámcové majetkové poměry, uznání či neuznání dluhu i průběh mimosoudního jednání) vyvolávajících již prostou o b a v u ( n e j i s t o t u ) , že budoucí výkon rozhodnutí bude ohrožen.

Předběžné opatření zákazu nakládání s určitým majetkem žalovaného v řízení o zaplacení peněžitého dluhu zásadně vylučuje stav, kdy žalovaný až do skončení odvolacího řízení proti předběžnému opatření složí ve prospěch žalobce jako nejistého věřitele žalovanou částku do úřední úschovy s její výplatou za podmínky konečného úspěchu žalobce v řízení např. „do pravomocného skončení řízení vedeného t.č. u Okresního soudu v ......... pod sp.zn........... včetně případného pravomocného skončení řízení o dovolání“

Poznámky:

R 6/1994: “Rozhoduje-li soud o návrhu na vydání předběžného opatření domáhajícího se omezení dispozičních práv odpůrce s nemovitým majetkem, je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, posuzuje především ohrožení úhrady dlužné částky navrhovatele a přiměřenost újmy odpůrce, jež mu tímto omezením vznikne. Není tu vždy rozhodující přiměřenost výše dluhuhodnotě věci, jíž se omezení dispozice má týkat.

Z odůvodnění: Dluh žalovaného, převzatý po bývalém státním podniku ve výši 6 092 240 Kč, je starého data, žalovaný jej dosud nezaplatil a ani z jeho odvolání není patrna ochota a schopnost dlužnou částku v dohledné době uhradit. Špatná finanční situace a neschopnost platit splatné závazky je patrna i z dopisu prokuristy žalované společnosti konsorciu věřitelů ze dne 24. 2. 1993, v němž se jako slabá stránka společnosti uvádějí také vysoké úroky za úvěr nesplacený ve lhůtě a nedostatek přílivu hotových peněz, který se odráží neplacením závazků, na což navazuje nedůvěra k navazování nových obchodních vztahů. Naopak mezi silnými stránkami společnosti je uváděn nemovitý majetek s dovětkem, „i když vzhledem k zpochybnění majetkoprávních vztahů společnosti, jakož i k předběžnému opatření soudu, je v těchto dnech neprodejný“. Tento dovětek, stejně tak jako argument uváděný v odvolání, že omezením dispozičních práv s nemovitým majetkem vzniká žalovanému nepřiměřená újma, vzbuzuje oprávněné obavy, že žalovaný by mohl řešit svoji špatnou finanční situaci majetkovou dispozicí s objektem v P.-S., podobně jak to již učinil s objektem v P.-V.

Závěr soudu prvního stupně, že výkon rozhodnutí soudu, jímž by bylo rozhodnuto o žalobcově nároku na zaplacení dlužné částky by mohl být odpůrcovým jednáním ohrožen, je tedy správný. Odvolací soud se zabýval i námitkou žalovaného o nepoměru mezi žalobcovou pohledávkou a hodnotou nemovitosti, s níž mu bylo zakázáno disponovat. Je třeba konstatovat, že přiměřenost hodnoty pohledávky a hodnoty věci, jíž se omezení uložené předběžným opatřením týká, není zákonným kritériem pro rozhodnutí. Přitom ani z dopisu prokuristy žalovaného ze dne 24. 2.1993, ani z odvolání není patrné, že by kromě objektu v P.-S. měl žalovaný ve vlastnictví jiný nemovitý majetek nižší hodnoty, který by byl způsobilý k případnému výkonu rozhodnutí ve výši odpovídající pohledávce žalobce.”