Odstranění drobných staveb na cizím pozemku zřízených do účinnosti NOZ

Z důvodu, že i po účinnosti NOZ zůstává zachováno rozdílné vlastnictví drobných nemovitých staveb zřízených na cizím pozemku do 31. prosince 2013, je i nadále tato problematika poměrně častá.

Ačkoli po uveřejnění odborné statě došlo k následné změně judikatury v otázce„odstranění oprávněných staveb na cizím pozemku“, nelze tyto závěry mechanicky aplikovat i v případech odstranění oprávněných drobný nefunkčních či zjevně nadbytečných (nepotřebných) nemovitých staveb na cizím pozemku.

Trvalé umístění drobných zcela nefunkčních či zjevně nadbytečných (nepotřebných) nemovitých staveb na cizím pozemku je v rozporu nejen s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a NOZ, ale i v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Trvalé umístění dlouhodobě zcela nefunkčních, zjevně nadbytečných (nepotřebných) a zpustlých drobných nemovitých staveb na cizím pozemku, je nejen porušením vlastnického práva vlastníka pozemku, ale ohrožuje i další uživatele pozemku a jeho návštěvníky a je na místě zásadně je na náklady vlastníka odstranit.

Vlastník pozemku má právo na odstranění cizí drobné stavby, která je dlouhodobě zcela nefunkční (zpravidla též neudržovaná), neboť pro vlastníka již neplní žádnou svou funkci, pro kterou byla zřízena, a přitom neodůvodněně „na věky“ zatěžuje vlastníka pozemku včetně ohrožení zdraví, životního prostředí i estetického znehodnocení.

Vlastník pozemku má zpravidla právo i na odstranění cizí drobné nemovité stavby, která je již pro jejího vlastníka dlouhodobě zjevně nadbytečná (nepotřebná), pokud její funkci již plní nová stavba téhož druhu, zvláště jsou-li umístěny na témže pozemku. To se týká například starých jímek, žump, studen s přípojkami, pokud jejich vlastník má jejich funkci již plně trvale zajištěnu z veřejných zdrojů (veřejného vodovodu, veřejné kanalizace apod.). Na vlastníkovi pozemku nelze spravedlivě požadovat, aby vlastník cizí drobné nemovité stavby měl na jeho pozemku trvale současně umístěno více staveb téhož druhu, pokud novější stavby téhož určení v plném rozsahu již plně nahradily funkci starých staveb téhož druhu.

Neoprávněná stavba zřízená v rozporu s kogentím ustanovením restitučního zákona

Z důvodu, že restituční řízení o vydání věcí (určení vlastnictví) na základě zákonů č. 403/1990 Sb., č. 87/1991 Sb. a č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů často probíhalo velmi dlouhou dobu, někdy i desetiletí, vznikla nová problematika odstranění drobných nemovitých staveb na cizím pozemku zřízených povinnou osobou v rozporu s kogentním ustanovením restitučního zákona v mezidobí od doručení výzvy k vydání (účinnosti zákona) až do vydání pozemku oprávněné osobě.

Povinná osoba se nemůže po právu dovolávat skutečností vzniklých jejím vlastním jednáním v rozporu s kogentním ustanovením zákona (např. § 7 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.) v průběhu probíhajícího restitučního řízení včetně zásadních stavebních úprav v rámci ROP a zřízení drobných nemovitých staveb na vydávaných pozemcích s příslušenstvím,stanoví-li norma neplatnost jednání v rozporu se zákazem nakládání s vydávanou věcí.

Neoprávněnou stavbou je i nemovitá stavba zřízená vlastníkem pozemku v právním postavení povinné osoby v rozporu s kogentním ustanovením restitučního zákona (např. § 7 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.) po dobu probíhajícího restitučního řízení - od doručení písemné výzvy povinné osobě do právní moci rozhodnutí o vydání pozemku oprávněné osobě - bez ohledu na to, že ji v tomto období zřídila povinná osoba jako vlastník pozemku, avšak ex lege omezený v jejím nakládání.

Nezpevněná plocha složená z volně položených panelů, dlažby, kostek

Právní praxe prozatím převážně nesprávně považuje většinu ploch složenou z volně položených panelů, kostek, dlažby včetně zatravňovací venkovní dlažby za součást pozemku jako tzv. venkovní úpravy.

Nezpevněná plocha složená z vedle sebe volně položených jednotlivých samostatných panelů, kostek, dlažby včetně zatravňovací venkovní dlažby apod. bez jakéhokoli podloží i bez vzájemného pevného spojení není součástí pozemku jako zpevněná plocha či jako tzv. terénní úprava, nýbrž je hromadnou movitou věcí, u které je na místě vyklizení odstraněním movité věci umístěné na cizím pozemku, bez ohledu na to, kdy byla zřízena, tj. zda před či po účinnosti NOZ.

Charakteru nezpevněné plochy složené z vedle sebe volně položených jednotlivých samostatných panelů, kostek, dlažby včetně zatravňovací venkovní dlažby apod. bez jakéhokoli podloží i bez vzájemného pevného spojení jako hromadné movité věci musí odpovídat i aplikace příslušného ustanovení NOZ, jakož i znění petitu vlastnické žaloby.

Na rozdíl od nemovité stavby zřízené na cizím pozemku, u které je rozhodující účinnost příslušných ustanovení občanského zákoníku ex tunc ke dni jejího zřízení (vzniku), pro odstranění movité stavby na cizím pozemku, kde neplatí rozdělení na stavby oprávněné a neoprávněné, je rozhodující právní úprava účinná ex nunc ke dni vyklizení pozemku či ke dni vyhlášení rozsudku.

Poznámky:

1.) K odstranění tzv. „oprávněné stavby“ na cizím pozemku (in.:Právní rádce 7/2001) Nejvýznamější citace: Velký komentář Občanského zákoníku, 2. vydání, C.H.BECK 2009, k ustanovení § 135c občanského zákoníku, str. 791 Velký komentář Občanského zákoníku, 2. vydání, C.H.BECK 2009, k ustanovení § 126 občanského zákoníku str. 689 Komentář Občanského zákoníku, VII. vydání, C.H. BECK, 2002, k ustanovení § 135c, str. 372