Náhrada nákladů sporného řízení v závislosti za znaleckém posudku o výši plnění
Z důvodu narůstající výše přisuzovaných nákladů řízení i nového institutu dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu o nákladech sporného řízení vzniká i v této oblasti doposud opomíjená judikatura Nejvyššího soudu ČR.
Jednou z aktuálních otázek náhrady nákladů řízení je, zda a jaký vliv má přisouzení náhrady nákladů řízení ve sporném řízení, ve kterém rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, pokud žalobce až po vypracování posudku částečně vzal/nevzal žalobu nad částku stanovenou znaleckým posudkem.
Plná náhrada nákladů řízení ve věcech, ve kterých rozhodnutí o výši plnění záviselo ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. na znaleckém posudku, žalobci náleží i tehdy, pokud na samý závěr dokazování až po vypracování znaleckého posudku jen o výši plnění vezme částečně zpět svoji žalobu jen o částku „do koruny stejnou“, která převyšuje žalobou odhadnutou výši peněžního nároku bez jakéhokoli omezení skutkového vymezení nároku co do rozsahu i žalovaného období.
Záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku, je pro přiznání plné náhrady nákladů řízení nerozhodné, zda žalobce po provedení důkazu znaleckým posudkem v rozporu s ním i na závěr řízení trval na vyšší částce, než kterou stanovil znalecký posudek anebo, zda žalobce až po vypracování konečného znaleckého posudku vzal částečně zpět žalobu „do koruny“ nad částku převyšující výši stanovenou znaleckým posudkem bez jakéhokoli omezení skutkového vymezení žalovaného nároku co do předmětu a rozhodného období.
Mám za to, že se naopak žalobce vystavuje riziku nepřiznání plné náhrady nákladů řízení, pokud po provedení důkazu znaleckým posudkem o výši bezdůvodného obohacení či náhrady škody před vyhlášením rozsudku i nadále trvá na vyšší výši, než jakou soud nakonec na základě tohoto znaleckého posudku uznal jako správnou. V žádném případě pak nelze klást k tíži žalobce nepřiznání náhrady nákladů řízení v situaci, kdy tento výslovně jen s odkazem na správnost znaleckého posudku vezme žalobu částečně zpět jen „co do koruny“ ve stejném rozsahu, jak převyšuje závěr znaleckého posudku.
Úspěch ve sporném řízení o peněžním nároku, jehož výše plnění závisí na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., nutno prioritně poměřovat srovnáním rozsahu věcně vymezeného nároku uplatněného žalobou na straně jedné a jeho přisouzením rozsudkem na straně druhé (např. v případě bezdůvodného obohacení za beze smluvní užívání určitých pozemkových parcel za určité období) bez ohledu na odhad výše nároku žalobce uvedený v žalobě a částky přisouzené žalobci v rozsudku jen na základě znaleckého posudku či úvaze soudu.
Je-li ve sporném řízení znaleckým posudkem, proti němuž žalobce, případně i žalovaný nevznesou zásadní námitky, a který za věcně správný převezme i rozsudek soudu, stanovena konečná výše peněžního nároku, je v souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i s ustanovením § 96 o.s.ř. před vyhlášením rozsudku částečné zpětvzetí žaloby o částku převyšující částku stanovenou věcně správným znaleckým posudkem bez toho, že by za toto právní jednání žalobce byl „sankcionován“ krácením plné náhrady nákladů řízení.
Je protismyslné a v rozporu se základními kautelami občanského soudního řízení, aby žalobce po vypracování znaleckého posudku o konečné výši plnění, se kterým souhlasí, a proti němuž nemá žalovaný zásadní výhrady, před vyhlášením rozsudku ve sporném řízení i nadále trval na přisouzení původně odhadnuté žalované částce, když přesná výše již byla zjištěna v rámci dokazování znaleckým posudkem bez návrhu na jeho revizi.
Poznámky:
R 15/1977: „Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. nelze použít v těch případech, kdy byl znalecký posudek prováděn jen k doložení základu uplatňovaného žalobního nároku.” „Plnou náhradu nákladů řízení lze přiznat, jen měl-li účastník co do základu věci plný úspěch a neúspěch se projevil jen ve výši plnění, a to právě a jen proto, že ji na počátku sporu přesně neznal (nemohl znát) a že z tohoto důvodu musela být stanovena pomocí znaleckého posudku.“ (in.Drápal, Bureš a kol., Občanský soudní řád I, Komentář, C.H.BECK, 2009, str.977).