Rozhodný okamžik platnosti nedobrovolné dražby

V řízení o neplatnost nedobrovolné dražby dle ustanovení § 48 odst. 3,4 zákona č. 26/2000 Sb. je důležitá otázka rozhodného okamžiku pro určení platnosti dražby, když mnozí žalobci sofistikovaně soudu podsouvají pozdější, a tudíž nerozhodné,skutečnosti.

Soudce musí v řízení o určení neplatnosti dražby předně odlišit, zda se žalobce zjevně nedůvodně nedovolává skutečností, které nastaly až po zahájení dražby, či které do skončení dražby nemohly být zástavnímu věřiteli, dražitelům i dražebníkovi známy.

Soudce v „nové době“ se musí rovněž vypořádat s tím, co je ve věci nerozhodné, zavádějící, mající za cíl podvědomě získat soudce na svou stranu minulými, domnělými či neprokazatelnými tvrzeními mající často charakter pomluv.

Z ustanovení § 46b odst. 1, 3 zákona č. 26/2000 Sb. i ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. vyplývá, že rozhodným okamžikem pro platnost veřejné dražby je zahájení dražby, a tudíž později nastalé skutečnosti jsou bez dalšího již nerozhodné.

Pro zjišťování platnosti dražby jsou prioritně rozhodné ke dni dražby on-line aktualizované veřejné rejstříky o vedení exekucí a insolvenčních řízení, které nejvěrohodněji dokládají, zda je k okamžiku zahájení dražby skutečně vedeno exekuční řízení nebo insolvenční řízení, tj. nepostačuje jen výpis z katastru nemovitostí s poznámkou vedení exekuce, fotokopie podání návrhu na insolvenci zástavního dlužníka s podacím razítkem soudu atd.

Prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti vykonávanému rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti, zrušení pravomocného rozsudku dovolacím soudem či Ústavním soudem, odklad právní moci a vykonatelnosti pravomocného rozsudku, které prokazatelně nastaly až po vydražení předmětné věci v rámci nedobrovolné dražby, nemají vliv na platnost dražby, která se vždy posuzuje k okamžiku zahájení dražby a nikoli ex post.

Minimálně až do dne doručení návrhu zástavního dlužníka na prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku nelze ze strany samotného soudu ale i dražebníka zpochybňovat řádně vyznačenou doložku právní moci a vykonatelnosti rozsudku, pročež k tíži zástavního dlužníka musí být podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty k odvolání až poté, co již dražba proběhla, byl-li předtím řádně vyrozuměn o konání dražby dle § 40 zákona č. 26/2000 Sb.

Dražebník musí v rámci nedobrovolné dražby ve smyslu ustanovení § 159a o.s.ř. respektovat určitý výrok rozsudku soudu s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti bez ohledu na právní skutečnosti nastalé až po zahájení dražby včetně následné žádosti zástavního dlužníka o prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti vykonávanému rozsudku, který měl po prokazatelném doručení oznámení o dražbě více než 30 dnů před konáním dražby dostatek času k podání žaloby o nepřípustnost prodeje zástavy, podání předběžného opatření apod. Nedbalost zástavního dlužníka při ochraně jeho práv jde plně kj eho tíži.

Dražebník objektivně nemůže předvídat a nesmí spekulovat, zda zástavní dlužník až po zahájení dražby podá žádost o prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti, či zda po zahájení dražby bude/nebude zrušen pravomocný a vykonatelný rozsudek dovolacím či Ústavním soudem atd.

Dražebník i soud včetně Ústavního soudu je – na rozdíl od vadného rozhodčího nálezu ad hoc - ve smyslu ustanovení § 159a o.s.ř. vázán výrokem rozsudku soudu s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti k okamžiku zahájení dražby tak, že mimo zákonný režim není nikdo oprávněn jakkoli zpochybňovat výši dlužné částky určitě stanovené v jeho výroku, tj. zástavní dlužník musí splnit celý vymáhaný dluh vyplývající z výroku rozsudku s doložkou právní moci tak, aby nastal důvod pro odložení dražby ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách výjimečně i tak, že složí celou dlužnou částku do úřední úschovy s následným soudním vyřízením věci.

V případě, že nejpozději do 7 dnů před zahájením nedobrovolné dražby ještě není meritorně rozhodnuto o žádosti zástavního dlužníka o prominutí zmeškání lhůty k odvolání, o odložení právní moci a vykonatelnosti, o dovolání, o ústavní stížnosti, proti rozsudku soudu na vymáhaný dluh s doložkou právní moci a vykonatelnosti, zajištěný soudcovským zástavním právem, musí zástavní dlužník podat žalobu o nepřípustnost prodeje zástavy dle § 46b zákona o veřejných dražbách s návrhem na přerušení řízení do skončení dotčeného řízení, případně domoci se do zahájení dražby vydání předběžného opatření zdržení se zahájení veřejné dražby, jinak se dražba dle § 46b odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb. musí ex lege konat, a zástavní dlužník se již nemůže úspěšně dovolat později nastalého prominutí zmeškání lhůty k odvolání, odložení právní moci a vykonatelnosti, zrušení rozsudku dovolacím či Ústavním soudem.

Samotné prominutí zmeškání odvolání proti rozsudku, odložení právní moci a vykonatelnosti, zrušení rozsudku v rámci dovolání či ústavní stížnosti, které nastaly až po zahájení dražby, tak má právní význam jen pro právní vztahy mezi zástavním dlužníkem a zástavním věřitelem z titulu bezdůvodného obohacení a náhrady škody, bez dopadu na originární nabytí vydražitelem.

Je-li o průběhu nedobrovolné dražby prováděné elektronicky pořízen notářský zápis, který má povahu veřejné listiny ve smyslu ustanovení § 568 odst. 1 obč. zákoníku, osvědčující splnění všech zákonných podmínek pro zahájení i vedení dražby, má se za to, že ke dni konání dražby byly naplněny skutečnosti zjištěné v notářském zápisu.

Byl-li Ministerstvem pro místní rozvoj, odborem veřejných dražeb a realitní činnosti, jako příslušným orgánem státní správy, vyhotoven kladný protokol o výsledku kontroly na právní legitimitu dražebníka a jeho profesní pojištění, jakož i na kontrolu související dokumentace k dražbě, má se ve smyslu ustanovení § 135 o.s.ř. za to, že tyto zákonné podmínky pro zahájení a vedení dražby byly splněny.