Znalecký posudek a zpráva orgánu veřejné moci

Z důvodu desetiletí trvající soudní praxe účastníci i obecné soudy v rozporu s občanským soudním řádem, ve znění zákona č. 218/2011 Sb., doposud přehlíží novou zákonnou povinnost soudu si po 1. září 2011 prioritně vyžádat vyjádření orgánu veřejné moci k posouzení skutečností, ke kterým je zapotřebí odborných znalostí, a bez ní provádějí dokazování toliko znaleckými posudky mnohdy i více najednou.

S účinností od 1. září 2011, kdy nabyla účinnosti zásadní novela ustanovení § 127 o.s.ř. zákonem č. 218/2011 Sb., je při posuzování skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí, nutno ze strany soudu i účastníků při podávání návrhů na provedení dokazování striktně dodržet zákonný postup vyžádáním zpráv orgánů veřejné moci a až poté znaleckými posudky včetně podávání tzv. revizních znaleckých posudků.

Předně lze vyjádřit zásadu, že: zákonná koncentrace řízení - omezující v podávání návrhů na provedení určitých důkazů pouze účastníky a vedlejší účastníky a nikoli soud - nesmí ustupovat ústavnímu principu na spravedlivé soudní řízení, jehož základní součástí je požadavek, aby meritorní soudní rozhodnutí byly zásadně věcně správné v souladu s kogentními ustanoveními zákona bez ohledu na to, zda se jej účastník v zákonem ohraničené lhůtě dovolal, pokud rozhodné skutečnosti vyšly v řízení najevo až do pravomocného skončení řízení.

Ustanovení § 127 o.s.ř. správně reaguje na dosavadní negativní zkušenost, že zjevně věcně nesprávná meritorní rozhodnutí, vydaná na základě očividně nesprávných znaleckých posudků, postupně narušují nezbytnou důvěru občanů v soudnictví potažmo v právo a tím i v demokratický právní stát.

Odborné vyjádření orgánu veřejné moci ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 o.s.ř. je tak určitým zákonným garantem objektivnosti a odbornosti posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, na které navazuje ustanovení § 127 odst. 3 o.s.ř., které ve výjimečných, zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem určuje státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost, tj. nikoli samotného znalce.

Ustanovení § 127 odst. 1 o.s.ř. v běžných případech, kterých je většina, již vylučuje posoudit skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, bez toho, aby si soud vyžádal u orgánu veřejné moci odborné vyjádření.

Ustanovení § 127 o.s.ř. s účinností od 1. září 2011 přikazuje k posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, tento závazný postup:

1. Prokazování běhu subjektivní promlčecí lhůty

a) odborné vyjádření vyžádané soudem u orgánu veřejné moci není-li odborné vyjádření postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření:

b) znalecký posudek na základě ustanovení znalce soudem nebo znalecký posudek s doložkou ve smyslu § 127a o.s.ř. předložený kterýmkoli účastníkem.

2. Výjimečné zvlášť obtížné případy nebo přezkoumání posudku podaného znalcem

Znalecký posudek zhotovený státním orgánem, vědeckým ústavem, vysokou školou nebo institucí specializovanou na znaleckou činnost

K námitce účastníka, že soud v běžné věci před provedením důkazu znaleckým posudkem nevyžádal odborné vyjádření ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 o.s.ř., je nutno toto vyjádření dodatečně vyžádat u orgánu veřejné moci s možností připojení již vypracovaného znaleckého posudku k jeho dovyjádření.

Zákonnou povinnost soudu, vyžádat si ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 o.s.ř. odborné vyjádření od orgánu veřejné moci k posouzení skutečnosti, ke které je třeba odborných znalostí, lze i v rámci odvolacího řízení a je-li zřejmý nesoulad mezi odborným vyjádřením orgánu veřejné moci na straně jedné a znaleckým posudkem na straně druhé, je nutno tento rozpor objasnit - zpravidla revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu - nejlépe až po vzájemném vyjádření s oponentními názory znalce či orgánu veřejné moci.

Skutečnost, že soud v řízení již provedl důkaz znaleckým posudkem s výslechem znalce, nebrání účastníkovi, aby do skončení dokazování předložil oponentní znalecký posudek s doložkou dle § 127a o.s.ř. zpochybňující věrohodnost již dříve vypracovaného znaleckého posudku, zvláště nevyžádal-li si soud ještě odborné vyjádření u orgánu veřejné moci ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 o.s.ř.

Jen v případě, že objektivně neexistuje orgán veřejné moci, který by mohl podat odborné vyjádření k posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, a nejedná-li se o výjimečný, zvlášť obtížný případ, soud přistoupí bez dalšího k ustanovení znalce, přičemž tato skutečnost musí být ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. výslovně uvedena v odůvodnění meritorního rozhodnutí soudu. Rovněž musí soud v odůvodnění uvést podmínky aplikace ustanovení § 127 odst. 3 o.s.ř. včetně toho, z jakého důvodu považoval případ za výjimečný, zvlášť obtížný, kde se nevyžaduje odborné vyjádření orgánu veřejné moci ani prostý znalecký posudek ve smyslu ustanovení § 127 odst.1 o.s.ř. nebo ustanovení § 127a o.s.ř.

Ustanovení § 127 odst. 3 o.s.ř. je omezeno jen na výjimečné, zvlášť obtížné případy nebo přezkoumání posudku podaného znalcem, přičemž k podání znaleckého posudku je ex lege povolán jen státní orgán, vědecký ústav, vysoká škola nebo instituce specializovaná na znaleckou činnost, tj. nikoli samotný znalec.

Ustanovení § 127 o.s.ř. vylučuje, aby ve výjimečných, zvlášť obtížných věcech k posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, či k přezkoumání znaleckého posudku, postačoval znalecký posudek jiného znalce, který není institucí specializovanou na znaleckou činnost.

Nestanoví-li zákon výslovně jinak, je pro aplikaci ustanovení procesních předpisů o provádění a hodnocení dokazování zásadně rozhodné datum vyhlášení meritorního rozhodnutí, kdy se ve smyslu ustanovení § 119a o.s.ř. končí dokazování před soudem I. stupně, což je nutné respektovat i při aplikaci aktuálního znění ustanovení § 127 o.s.ř.

Nepostupoval-li soud I. stupně v souladu s ustanovením § 127 o.s.ř., ve znění účinném dnem 1. září 2011, může se jednat o podstatnou vadu řízení § 205 odst.2 písm.c) o.s.ř., pokud se odvolatel obsahově této vady výslovně dovolává.