Započtení jako procesní obrana žalovaného

Minimálně od roku 1936 je v právní teorii, soudní praxi i právní literatuře diskutována otázka právních účinků započtení vzájemné pohledávky jen do výše žalované pohledávky jako procesní obrany včetně překážky litispendence.

Z ustanovení § 98 o.s.ř. vyplývá:

vzájemným návrhem je projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatnil svou vzájemnou pohledávku k započtení, pokud navrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce, a to bez ohledu na to, zda soud následně zjistí, že žalovaná pohledávka je - bez ohledu na námitku započtení – nedůvodná; v takovém případě soud vyměří z podání vzájemného návrhu soudní poplatek z podání návrhu ve věci samé s povinností soudu meritorně rozhodnout o celé vzájemné pohledávce uplatněné k započtení
vzájemným návrhem není projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatnil svou vzájemnou pohledávku k započtení, pokud nenavrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce, a to bez ohledu na to, že vzájemná pohledávka je ve skutečnosti vyšší než žalovaná pohledávka, neboť rozhodující je jen to, zda žalovaný navrhuje přisoudit více, než uplatnil žalobce

Projev vůle žalovaného ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. směřující k započtení vzájemné pohledávky žalovaného, pokud žalovaný nenavrhuje přisoudit více, než se domáhá žalobce, nevytváří překážku litispendence z důvodů:

a) započtení vzájemné pohledávky je jednorázovým hmotně právním jednáním (právním úkonem) žalovaného.

b) žalovaný se po žalobci nedomáhá zaplacení vzájemné pohledávky, neboť neučinil žalobní žádání (petit), takže mu nelze ničeho přisoudit.

c) žalovaný zvolil pasivní (obranný) procesní postup tím, že v řízení namítá zánik žalovaného pohledávky započtením.

Projev vůle žalovaného ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. směřující k započtení vzájemné pohledávky žalovaného, pokud žalovaný navrhuje přisoudit více, než se domáhá žalobce, naopak vytváří překážku litispendence:

a) žalovaný se po žalobci domáhá zaplacení vzájemné pohledávky, neboť učinil žalobní žádání (petit)

b) žalovaný v řízení uplatnil celou svou pohledávku s tím, že v rozsahu důvodně žalované pohledávky důvodně započtená vzájemná pohledávka má zaniknout započtením a ve zbývajícím rozsahu žalovaný navrhuje přisoudit zbývající část vzájemné pohledávky převyšující žalovanou pohledávku

c) žalovaný zvolil aktivní (útočný) procesní postup tím, že se v řízení domáhá zaplacení jeho vzájemné pohledávky a tím ji učinil předmětem řízení d) ustanovení § 98 o.s.ř. je zařazeno v části upravující podání ve věci samé a zákon o soudních poplatcích zpoplatňuje vzájemný návrh převyšující žalovanou částku obdobně jako žalobu

Vzájemným návrhem ve smyslu ustanovení § 98 o.s.ř. vytvářející překážku litispendence pro celou vzájemnou pohledávku žalovaného je procesní podání žalovaného v řízení, ať písemné či ústní, do protokolu, kterým:

žalovaný uplatnil svou vzájemnou pohledávku k započtení,

žalovaný navrhl, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce.

Předmět řízení ve věci samé i o vzájemné pohledávce, pokud žalovaný navrhuje přisoudit více, než co uplatnil žalobce, a to bez ohledu na důvodnost vlastní žalované pohledávky, ode dne uplatnění námitky započtení v rámci soudního řízení mj. potvrzuje zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích tím, že: “Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.” (položka 1 bod 2 sazebníku poplatků), dříve např. Sazebník soudních poplatků k zákonu č. 116/1966 Sb., soudních poplatcích (poznámka 2 k položce 1).

Ustanovení § 98 o.s.ř. je vůči ustanovením § 97 odst. 1 o.s.ř. ustanovením zvláštním, pročež je vyloučeno podat vzájemný návrh pro pohledávku žalovaného, pokud žalovaný nenavrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce.

Ustanovení § 98 o.s.ř. - v souladu s hmotně právními následky započtení - zákonnou nevyvratitelnou domněnkou stanoví, že uplatnění vzájemné pohledávky k započtení podáním žalovaného, pokud žalovaný nenavrhuje přisoudit více, než co uplatnil žalobce, není vzájemným návrhem bez ohledu na to, zda je žalovaná pohledávku po právu či nikoli.

Ustanovení § 98 o.s.ř. zákonnou nevyvratitelnou domněnkou vylučuje vzájemný návrh žalovaného, ať již ve formě písemného podání či ústně do protokolu, obsahující projev vůle žalovaného k započtení, pokud žalovaný nenavrhuje přisoudit více, než co uplatnil žalobce, bez ohledu na to, že žalovaný svoje podání takto výslovně označí jako vzájemný návrh.

Ustanovení § 98 o.s.ř. výslovně stanoví, že vzájemným návrhem je projev vůle žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, jen pokud navrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce, a to bez ohledu na to, zda žalovaná pohledávka je po právu či nikoli. Ustanovení § 98 o.s.ř. vedle právních následků započtení jako jednorázového hmotně právního jednání (právního úkonu) předně vychází z toho, že málokteré vzájemné pohledávky včetně příslušenství jsou do své výše zcela stejné, pročež projev vůle žalovaného k započtení jen do výše žalované pohledávky se posuzuje jako projev vůle žalovaného neuplatnit vzájemnou pohledávku žalovaného vzájemným návrhem a tím jej učinit předmětem nalézacího řízení, nýbrž jen jako procesní obranu (pasivní postup).

Navrhuje-li žalovaný, aby mu bylo na základě jeho námitky započtení v rámci soudního řízení přisouzeno více, než co uplatní žalobce, a to bez ohledu na to, o jak vysokou částku přesahuje vlastní žalovanou částku, je tento projev žalovaného vždy ex lege vzájemným návrhem s povinností soudu se meritorně ve výroku rozsudku vypořádat s celou pohledávkou žalovaného uplatněnou v řízení k započtení. Bude-li zjištěna neexistence žalované pohledávky bez ohledu na uplatněnou námitku započtení, musí soud v rámci vzájemného návrhu výrokem rozsudku rozhodnout o celé vzájemné pohledávce a nikoli jen o části této pohledávky převyšující pohledávku, kterou uplatnil žalobce (absurdnost rozsouzení části téže pohledávky uplatněné).

Není po právu právní názor, že vzájemná pohledávka uplatněná v soudním řízení k započtení v rozsahu žalované částky, která nebyla pravomocně přisouzena žalovanému, není zohledněna ve výroku rozsudku soudu, když ustanovení § 98 věta druhá o.s.ř. mimo jiné předchází nesmyslné kumulaci dvou antagonistických výroků rozsudku o vzájemně se kryjících pohledávkách stejného druhu: “žalovaný je povinen zaplatit žalobci totéž plnění, které je žalobce povinen zaplatit žalovanému”.

V případě, že je v řízení prokázáno, že žalovaná pohledávka ke dni střetu neexistovala, je předmětem řízení ode dne uplatnění vzájemné pohledávky, pokud žalovaný navrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce, celá tato vzájemná pohledávka bez ohledu na to, v jakém rozsahu v petitu převyšuje žalovanou pohledávku s tím, že je-li zapotřebí dalšího dokazování o výši vzájemné pohledávky, je zpravidla na místě vzájemnou žalobu pro celou vzájemnou pohledávku uplatněnou k započtení vyloučit k samostatnému řízení.

Uplatnění vzájemné pohledávky žalovaného k započtení nepřevyšující výši žalované pohledávky, pokud žalovaný nenavrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce, v rámci soudního řízení nevytváří překážku litispendence, neboť se žalovaný započtením v rozsahu žalobcem uplatněné pohledávky nedomáhá vydání rozsudku o zaplacení.

Zvláštní uplatnění vzájemné pohledávky žalovaného v soudním řízení formou započtení v rozsahu žalované pohledávky, pokud žalovaný nenavrhuje, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce, tak nemůže ani teoreticky vyvolat právní následky litispendence, neboť předmětem není uplatnění pohledávky ve formě jejího zaplacení, ale uplatnění vzájemné pohledávky proti žalované pohledávce s jejich vzájemným vypořádáním tak, že se v dotčeném rozsahu “vynulují”.

Pokud byla žalovaným v řízení uplatněna k započtení pravomocně přisouzená pohledávka žalovaného vůči žalobci, odpadá bez dalšího otázka litispendence, neboť rozsouzená věc vždy vylučuje důvodnost námitky litispendence.

Tzv. eventuální započtení je zmatečné právní jednání (právní úkon), neboť projev vůle musí být určitý a musí sledovat zamýšlené právní následky, tj. zánik žalované pohledávky započtením vzájemné pohledávky, a to bez výhrad. Lze však připustit započtení určité vzájemné pohledávky s poznámkou, že žalovaný má za to, že žalovaná pohledávka po právu neexistuje a tudíž jeho námitka započtení patrně nevyvolá zamýšlené právní následky.