K právní domněnce platnosti veřejné dražby

Ačkoli ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR vychází z právní domněnky platnost veřejné dražby až do pravomocného určení její neplatnosti, v antagonistickém rozporu s tím je aplikace této právní domněnky na související soudní řízení o určení vlastnictví a o vyklizení vydražené věci včetně náhrady nákladů řízení („neúplná/poloviční domněnka platnosti“).

Žaloba o vyklizení vydražené nemovitosti (pro porušení § 55 zákona č. 26/2000 Sb.) a o určení vlastnictví vydražené nemovitosti, výslovně odůvodněná tím, že katastrální úřad neprovedl jinak obvyklý vklad (záznam) vlastnického práva k nemovitosti ve prospěch vydražitele na základě potvrzení o nabytí nemovitosti v dražbě (pro porušení § 54 zákona č. 26/2000 Sb.) jako originárního způsobu nabytí, byť s poznámkou spornosti, která je podána ke dni zahájení řízení v souladu s právní domněnkou platnosti dražby, je podána po právu a její důvodnost odpadne až dnem vyhlášení pravomocného rozsudku o určení neplatnosti dražby.

Stanoví-li ustálená judikatura dovolacího soudu jednoznačně, že ode dne vydražení věci až do dne právní moci rozsudku o určení neplatnosti veřejné dražby, případně vyhlášení tohoto rozsudku, platí bezvýjimečně právní domněnka platnosti dražby, je podání žaloby vydražitele o vyklizení vydražené věci dle § 55 zákona č. 26/2000 Sb. a o určení vlastnictví vydražené věci na základě potvrzení o nabytí v dražbě, nebyl-li proveden zápis do katastru nemovitosti, v mezidobí ode dne příklepu (za podmínky doplacení ceny dosažené vydražením) až do dne právní moci rozsudku o neplatnosti dražby podána ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm.c) o.s.ř. důvodně.

Žaloba vydražitele i) o určení vlastnictví nemovitosti pro absenci zápisu do katastru nemovitostí na základě protokolu o provedení dražby, ii) o vyklizení nepředané vydražené nemovitosti či iii) o vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání nepředané vydražené nemovitosti, podaná v mezidobí ode dne udělení příklepu – za podmínky řádného zaplacení celé ceny dosažené vydražením – až do právní moci rozsudku o určení neplatnosti dražby je pro právní domněnku platnosti dražby podána důvodně, což soud musí zohlednit v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení ve prospěch procesně neúspěšného vydražitele dle § 146 odst. 1 písm.c) o.s.ř.; obecné soudy včetně Ústavního soudu se s touto argumentací - prozatím - „vypořádaly“ tak, že jí ignorovaly (usnesení ÚS ČR ze dne 26.3.2024 sp.zn.IV.ÚS 959/23).

Autorem je JUDr. Luboš Chalupa

Základní zákonná úprava a judikatura: § 53 zákona o veřejných dražbách: Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. § 55 odst. 2 věta prvá zákona o veřejných dražbách: Jde-li o nemovitost, je bývalý vlastník povinen na základě předložení o potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele bez zbytečného odkladu předat předmět dražby vydražiteli. R 52/2006: „Veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst.3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou.“ (nedobrovolná dražba např. rozsudek NS sp.zn. 22Cdo 224/2007).