Náhrada nákladů řízení za sepis procesně neúspěšných podání v dílčí fázi řízení

V rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení soudy povětšinou nesprávně přiznávají procesně úspěšnému účastníkovi plnou náhradu nákladů bez ohledu na procesní neúspěch v relativně samostatném dílčím řízení o určité procesní otázce ani jí nekrátí a stanoví jí ve stejné výši jako je odměna za sepis nosných podání advokáta jako je sepis žaloby, odvolání, dovolání atd.

V případě, že návrhu účastníka na přerušení/nepřerušení řízení nebylo vyhověno, byl v této dílčí části řízení (o přerušení řízení) procesně neúspěšný a nenáleží mu tak za tento úkon právní služby odměna advokáta.

Byl-li návrh účastníka na přerušení/nepřerušení řízení procesně úspěšný, v tomto dílčím průběhu řízení nenaleží odměna advokáta za sepis podání v plné výši - jako je výslovně uvedeno např. pro meritorní podání, tj. žalobu, odvolání, dovolání, sepis právního vyjádření k věci – a když už tak nejvýše ve výši ½ úkonu právní služby.

Mimosmluvní odměna advokáta za čistě procesní návrhy (návrh/vyjádření na přerušení/nepřerušení řízení, odvolání proti usnesení o přerušení řízení) nenáleží tehdy, pokud soud tomu kterému procesnímu návrhu účastníka: přerušit/nepřerušit řízení, nevyhověl, tj. navrhoval-li žalovaný přerušení řízení a to nebylo přerušeno a naopak vyjádřil se žalovaný negativně k návrhu žalobce na přerušení řízení a to naopak bylo přerušeno, což již vyplývá z níže citované precedentní judikatury dovolacího soudu.

Neúčelnými jsou tak čistě procesní podání jinak meritorně procesně úspěšného účastníka, za které nenáleží odměna za ty úkony právní služby, kterým v té které dílčí fázi řízení soud nevyhověl, např. přerušil řízení, ačkoli procesně úspěšný účastník navrhoval nepřerušení řízení, odvolal se proti přerušení řízení a soud mu nevyhověl, nedoplnění dokazování, ačkoli procesně úspěšný účastník navrhoval doplnění dokazování apod.

Odměna za čistě procesní úkon právní služby spočívající v „návrhu“ na pokračování řízení přerušeného na dobu určitou včetně pravomocného skončení jiného řízení, které se obnovuje ex offo naplněním podmínky stanovené výrokem usnesení o přerušení řízení, nenáleží, když návrh na pokračování řízení přerušeného na dobu určitou dle § 109 odst. 2 písm.c) o.s.ř. je obsahově jen upozorněním na odpadnutí dané podmínky, což se projevuje tak, že takovému návrhu se nevyhovuje ani nezamítá se.

Nepřiznávání náhrady nákladů řízení v dílčí části řízení včetně o přerušení řízení tomu účastníkovi, který v ní nebyl procesně úspěšný, je odůvodněno i spoluodpovědností účastníka za přiměřenou délku řízení, které právě nemnohdy prodlužují nedůvodná dílčí řízení.

Závisí-li soudní řízení jen na výsledku jiného soudního řízení mezi týmiž účastníky o rozhodující předběžné otázce, např. platnost/neplatnost dražby, musí soud po právní moci soudního řízení, pro něž bylo řízení dle § 109 odst. 2 písm.c) přerušeno, zkoumat, zda následné úkony právní služby advokáta procesně úspěšného účastníka jsou po pokračování v řízení ex offo účelné anebo neúčelné v úmyslu advokáta navýšit svoje palmáre při jistotě budoucího úspěchu ve věci samé.

Doplnění vyjádření k žalobě v poměrech, kdy mezi účastníky byla pravomocně vyřešena nosná předběžná otázka – např. neplatnost dražby – se zjevně smyšlenou polemikou, zda pravomocný rozsudek vydaný mezi týmiž účastníky je pro ně závazný dle § 159a o.s.ř. – může být honorováno nejvýše ½ odměny advokáta.

Mám za to, že mimosmluvní odměna za sepis čistě procesních návrhů včetně návrhu na přerušení/nepřerušení řízení a návrhu (spíše upozornění na pokračování řízení ex offo) na pokračování řízení dle § 109 odst. 2 písm.c) o.s.ř. má vycházet z tarifní hodnoty ve výši 10.000,-Kč, neboť jejich předmětem není věc sama ale jen dílčí procesní otázka.

Autorem je JUDr. Luboš Chalupa

Judikatura:

usnesení NS ČR ze dne 20.12.2016 sp.zn. 30Cdo 628/2015: „Dovolací soud zásadně souhlasí s přístupem, jenž lze charakterizovat jako „vítěz bere vše“, a který je uváděn (jako princip) též v komentářové literatuře (viz např. komentář k § 142 in JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář : podle stavu k 1. 2. 2016. 2. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Wolters Kluwer, 2016-. ISBN 978-80-7552- 080-7) za situace, probíhá-li řízení lineárně. Dovolatelce ovšem musí být dáno za pravdu v tom ohledu, že není spravedlivé, aby nesla náhradu nákladů druhého žalovaného, jež mu vznikly v řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o procesní otázce. Daná řízení, jež lze označit za určité „procesní apendixy“ a která druhý žalovaný inicioval, nevedla ke změně ani zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, a druhého žalovaného v nich nelze označit za úspěšného. 30. V § 142 odst. 1 o. s. ř., zákonodárce vyjádřil zásadu úspěchu ve věci, jež ovládá rozhodování o náhradě nákladů řízení. Ze samotného textu ustanovení ovšem plyne, že se náhrada nákladů podle něj poskytuje v případě, že tyto náklady byly potřebné ve vztahu k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Byl-li podán proti procesnímu rozhodnutí soudu opravný prostředek, o němž je rozhodnuto jinak, než že soud rozhodující o opravném prostředku napadené rozhodnutí změní či zruší, zásadně nelze mít úkony účastníka, jež rozhodnutí napadl, v této fázi řízení za účelné ve vztahu k uplatňování či bránění práva. Za daných okolností dílčí fáze řízení o opravném prostředku zpravidla vyzní jako nadbytečně" vedená, a náklady v této fázi vynaložené účastníkem, jenž opravný prostředek podal, budou postrádat charakter nezbytnosti a tedy i účelnosti. Sama skutečnost, že účastník řízení učinil úkony, jež se projevily jako neúčelné ve vztahu k uplatňování či bránění práva, samozřejmě neznamená, že by v řízení postupoval neřádně, což by vedlo k separaci nákladů řízení dle § 147 o. s. ř.“