Nicotnost rozsudku o určení vlastnictví nemovitostí evidovaných v katastru bez jeho opravy

Nicotnost pravomocného rozhodnutí soudu není právní teorií ani právní literaturou doposud důkladněji rozpracována, ačkoli se takováto rozhodnutí v judikatuře ojediněle vyskytují.

Při absenci – de lege ferenda žádoucí - zákonné úpravy nicotnosti pravomocných soudních rozhodnutí lze do té doby přiměřeně přihlédnout k zákonné úpravě nicotnosti správních rozhodnutí včetně související judikatury.

Důvody nicotnosti pravomocného soudního rozhodnutí o určení vlastnictví nemovitosti až do doby jeho opravy ve smyslu ustanovení § 164 o.s.ř. jsou zásadně shodné s důvody absolutní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti evidované v katastru nemovitosti pro neurčitost a nemožnost plnění již proto, že “to co je podmínkou platnosti hmotně právního úkonu pro jeho určitost a možnost plnění, musí splňovat i samotné správní či soudní rozhodnutí, nestanoví-li zákon výslovně jinak”.

Rozsudek soudu o určení vlastnictví musí respektovat ustanovení § 8 zákona č. 256/2013 Sb. (do 31.12.2013 § 5 zákona č. 344/1992 Sb.) shodného obsahu o označování nemovitostí v listinách sloužících k zápisům vlastnictví v katastru nemovitostí s tím, že označení nemovité stavby ve výroku rozsudku soudu číslem popisným, která je od počátku doposud očividně i dle všech výpisů z evidence nemovitostí a katastru nemovitostí bez čp./bez če, jakož i označení jedné samostatné nemovité stavby bez čp./bez če jako dvě samostatné nemovité stavby se dvěma samostatnými neexistujícími čísly popisnými, vyvolává jeho nicotnost pro neexistující věci, a to až do doby dokud není tato zásadní nesprávnost opravena usnesením ve smyslu ustanovení § 164 o.s.ř

Určení vlastnictví neexistující věci ve výroku rozsudku soudu s označením ve skutečnosti jedné samostatné nemovité stavby bez čp./če jako neexistující dvě samostatné nemovité stavby se dvěma neexistujícími čísly popisnými, jakož i označení ve skutečnosti nemovité stavby bez čp/če jako nemovité stavby s neexistujícím číslem popisným vyvolává nicotnost rozsudku obdobně, jako by byla neplatná kupní smlouva o převodu vlastnictví nemovitostí vykazující takovéto fatální vady.

Výrok rozsudku soudu o určení vlastnictví nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí – stejně jako smlouva o převodu vlastnictví nemovitostí – zásadně nemusí být neurčitý, neobsahuje-li všechny údaje pro jejich řádné označení v souladu s ustanovením § 8 zákona č. 256/2013 Sb. (do 31.12.2013 § 5 zákona č. 344/1992 Sb. shodného obsahu) o označování nemovitostí v listinách sloužících k zápisům vlastnictví v katastru nemovitostí, v žádném případě však nemůže obsahovat nesprávné rozhodné údaje, např. označení jedné samostatné nemovité stavby bez čp./če. jako dvě samostatné nemovité stavby se dvěma neexistujícími čísly popisnými, či označení nemovité stavby bez čp./če jako nemovitou stavbou s neexistujícím číslem popisným.

Právní význam správnosti a úplnosti údajů identifikující nemovitosti evidované v katastru nemovitostí zákonodárce jednoznačně vyjádřil v ustanovení § 8 zákona č. 256/2013 Sb. (§ 5 zákona č. 344/1992 Sb. shodného obsahu) o označování nemovitostí v listinách sloužících k zápisům vlastnictví v katastru nemovitostí slovesem “musí” i tím, že vkladné listiny se navždy zvlášť archivují a jejich obsah a soulad se skutečností i právními předpisy musí obstát i po desetiletích až staletích, což klade zvýšené nároky na určitost označení nemovitostí ve vkladných listinách včetně výroků rozsudků soudů a vylučuje široký výklad “nemovitost jako nemovitost”.

Před vyslovením nicotnosti pravomocného rozsudku soudu pro neurčitost či nemožnost plnění má zásadně přednost oprava výroku pravomocného rozsudku opravným usnesením ve smyslu ustanovení § 164 o.s.ř.