Vyúčtování vodného a stočného v případě propadlých podružných vodoměrů

Z důvodu poměrné krátké doby platnosti úředního ověření podružných vodoměrů i častějších změn správců domu dochází k negativnímu stavu, kdy i po dobu mnoha let mají podružné vodoměry bytů a nebytových prostor v domě propadlou dobu platnosti úředního ověření, z čehož vyplývají nejasnosti způsobu ročního vyúčtování nákladů na dodávku vody a odvádění odpadních vod.

Většina stanov SVJ a bytových družstev přijatých nebo podstatně novelizovaných až po instalaci podružných vodoměrů do všech bytů a nebytových prostor v domě výslovně stanoví jako jediný způsob rozúčtování nákladů na dodávky vody a odvádění odpadních vod dle poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech, z čehož je nutno primárně vycházet i v případě ročního vyúčtování služeb, kdy předmětné podružné vodoměry měly ve zúčtovacím období propadlou dobu platnosti úředního ověření.

Nesprávný způsob rozúčtování nákladů na službu včetně na dodávku vody a odvádění odpadních vod nutně vyvolává vadný způsob ročního vyúčtování této služby.

Na nesprávný způsob rozúčtování nákladů na službu zpravidla již ukazuje:

a) extrémní meziroční nárůst/pokles ceny služby mnohdy i v řádu stovek procent,
b) extrémní meziroční rozdíly nárůstu/poklesu ceny téže služby mezi jednotlivými byty a nebytovými prostory v domě, a to oproti předchozímu zúčtovacímu období (obdobím) při nezměněném počtu jejich uživatelů

Negativní následky propadnutí platnosti doby úředního ověření podružných vodoměrů bytů a nebytových prostor v domě mají jít zásadně k tíži samotného poskytovatele služby potažmo jím vybraného správce domu a nikoliv v extrémním rozsahu k tíži jednotlivých příjemců služeb (vlastníků jednotek, nájemců atd.) mnohdy s nárůstem ročního nedoplatku vodného a stočného až o stovky procent oproti prokazatelné změřené spotřebě bytu nebo nebytového prostoru v domě za předchozí rok při nezměněném počtu uživatelů bytu nebo nebytového prostoru.

Samotná propadlá doba platnosti úředního ověření vodoměru bez dalšího nevyvolává nesprávnost naměřených hodnot, nýbrž jen zvyšuje pravděpodobnost nepřesného změření skutečně dodané vody.

Nelze přehlédnout, že z důvodu změny správce domu je často zjištěna propadlá doba platnosti úředního ověření podružných vodoměrů až po mnoha letech bez toho, že by naměřené hodnoty kterýkoli z příjemců za předchozí zúčtovací období reklamoval, neboť tyto naměřené hodnoty odpovídaly: i) minulým dodávkám do bytu nebo nebytového prostoru a ii) v součtu všech bytů a nebytových prostor v domě +- i celkovým dodávkám vody do domu.

Oproti domněle nepřesně naměřeným hodnotám na vodoměru jen z důvodu propadlé doby platnosti úředního ověření však stojí až násobně větší fiktivní dodávky vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody dle přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb., což s ohledem na nesčetné zkušenosti z praxe správně respektuje ustanovení § 17 odst. 4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb. v případě domovního vodoměru s propadlou dobou úředního ověření.

V případě, že roční vyúčtování vodného a stočného za předchozí zúčtovací období bylo provedeno řádně včetně včasného nepředložení námitek dle § 8 odst.2 věta druhá zákona č. 67/2013 Sb. v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech již tehdy s propadlou dobou jejich úředního ověření, není - při nezměněném počtu uživatelů – a při srovnatelných celkových dodávkách vody do domu (cca +- 20%) po právu vycházet ze směrných čísel roční potřeby vody dle přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb., které zpravidla očividně neodpovídají mnohaletému průměru naměřených hodnot spotřeby vody.

Při analogické aplikaci zákona ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 obč. zákoníku je z více možných právních úprav třeba aplikovat takovou právní úpravu, která je předmětnému právnímu vztahu nejbližší s ohledem na stěžejní právní skutečnost předmětného právního vztahu, např. stanovení dodávek vody odběrateli v případě propadlé doby platnosti úředního ověření vodoměru.

V případě propadlé doby platnosti úředního ověření podružných vodoměrů je na místě rozúčtování nákladů na dodávku vody a odvádění odpadních vod analogickou aplikací ustanovení §17 odst. 4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb. - upravujícího stanovení celkových dodávek vody do domu v případě propadlé doby platnosti úředního ověření domovního vodoměru - namísto analogické aplikace ustanovení § 5 odst. 2 písm.a) věta za středníkem zákona č. 67/2013 Sb. - upravujícího stanovení dodávek vody do bytů nebo nebytových prostor v domě dle směrných čísel roční potřeby vody (příloha č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb.).

Aplikace ustanovení § 17 odst. 4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb. upravujícího stanovení dodávek vody do domu v případě propadlé doby platnosti úředního ověření domovního vodoměru analogicky i na případy stanovení dodávek vody do bytů a nebytových prostor, jejichž instalované podružné vodoměry měly ve zúčtovacím období propadlou dobu platnosti úředního ověření – má přednost před analogickou aplikací § 5 odst. 2 písm.a) věta za středníkem zákona č. 67/2013 Sb. a tím i stanovení dodávek vody dle roční potřeby vody za situace, kdy v domě ještě nebyly instalovány podružné vodoměry do všech bytů a nebytových prostor, pokud naměřená celková spotřeba vody domu nevykazuje oproti předchozímu zúčtovacímu období extrémní odchylky.

Ze stanov SVJ a bytových družstev (až na výjimky), § 5 odst. 2 písm.a) zákona č. 67/2013 Sb., § 17 odst. 4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb. (srov. i § 17 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb.) per analogiam, vyplývá, že jsou-li již podružné vodoměry instalovány ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě se závaznými náměry spotřeby vody za předcházející rok – nestanoví-li ujednání nebo rozhodnutí družstva anebo SVJ výslovně jinak - tak:

a) nelze rozúčtovat náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 písm.a) věta za středníkem zákona č. 67/2013 Sb. dle přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb., a to bez ohledu na to, že podružné vodoměry měly ve zúčtovacím období propadlou dobu platnosti úředního ověření, pokud vlastník jednotky s výsledky měření podružného vodoměru sám nevyslovil nesouhlas včetně reklamace „propadlého“ podružného vodoměru,
b) množství dodané vody se stanoví analogicky dle § 17 odst.4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb. podle skutečného odběru ve stejném období roku předchozího, pokud sám poskytovatel služeb v předchozím zúčtovacím (ch) období závazně dle § 8 odst. 2 věta druhá zákona č. 67/2013 Sb. rozúčtoval náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod v poměru takto naměřených hodnot na podružných vodoměrech, a to i pokud i tehdy měly podružné vodoměry propadlou dobu platnosti úředního ověření, nebyla-li tato skutečnost včetně neodpovídajícího měření spotřeby příjemcem služby výslovně reklamována.

Není žádného věcného důvodu, aby v případě propadnutí doby platnosti úředního ověření i) domovního vodoměru na straně jedné a ii) podružných vodoměrů bytů a nebytových prostor v domě na straně druhé nastaly antagonistické právní následky: platnost měření dodávek vody do domu i přes propadlou dobu platnosti úředního ověření domovního vodoměru a neplatnost měření dodávek vody do bytů a nebytových prostor v domě jen pro propadlou dobu platnosti úředního ověření podružných vodoměrů, a to namísto shodného stanovení množství dodané vody podle skutečného odběru ve stejném období předcházejícím zúčtovacímu období dle § 17 odst. 4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb. per analogiam, pokud sám odběratel (SVJ, družstvo, vlastník jednotky atd.) vadnost vodoměru včetně propadnutí doby platnosti úředního ověření nereklamoval.

Zvláště v případě, kdy aktuální celkové dodávky vody do domu jsou srovnatelné s celkovou dodávkou vody do domu v předchozím zúčtovacím období, např. cca +-20%, nelze jen samotným propadnutím doby platnosti úředního ověření podružných vodoměrů bytů a nebytových prostor v domě odůvodnit, že roční vyúčtování vodného a stočného oproti předchozímu ročnímu vyúčtování některým příjemcům služby naroste až o stovky procent jen v důsledku antagonistické změny způsobu rozúčtování této služby, a to ze skutečně naměřených hodnot podružných vodoměrů na fiktivní směrná čísla roční potřeby vody, jakož i extrémní rozdíly procentního nárůstu mezi jednotlivými byty a nebytovými prostorami v domě (princip srovnatelného nárůstu/poklesu všem příjemcům služby).

Prioritní využití výsledků měření skutečné spotřeby vody na podružných vodoměrech bytů a nebytových prostor v domě za předchozí zúčtovací období i přes odběratelem potažmo příjemcem služby nereklamované propadnutí doby platnosti úředního ověření podružného vodoměru analogicky vyplývá nejen ze stanov většiny SVJ a bytových družstev, ale i z ustanovení § 17 odst. 4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb., které rovněž nijak neomezuje délka doby, po kterou trvalo propadnutí doby platnosti úředního ověření domovního vodoměru, pokud sám odběratel tuto skutečnost nereklamoval.

Analogická aplikace ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) věta za středníkem zákona č. 67/2013 Sb. se stanovením množství dodané vody podle směrných čísel roční potřeby vody dle přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb. je v případě propadlé doby platnosti úředního ověření podružných vodoměrů v bytech a nebytových prostorech v domě namístě jen tehdy, když údaje o skutečném odběru vody za předchozí zúčtovací období nejsou k dispozici nebo jsou tyto údaje zjevně zpochybnitelné (srov. § 17 odst. 4 písm.a) věta druhá zákona č. 274/2001 Sb.)

Závaznost (platnost) vyúčtování služeb ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 věta druhá zákona č. 67/2013 Sb. z důvodu včasného neuplatnění námitek příjemcem služeb v prekluzivní 30denní lhůtě od doručení vyúčtování platí i v případě, kdy rozúčtování nákladů na dodávku vody a odvádění odpadních vod bylo provedeno na základě naměřených hodnot podružných vodoměrů s propadlou dobou platnosti jejich úředního ověření.

Platnost a tím i závaznost ročního vyúčtování v rozsahu vodného a stočného za předchozí zúčtovací období - při nezměněném počtu uživatelů - na základě zákonné domněnky souhlasu příjemce služeb dle ustanovení § 8 odst. 2 věta druhá zákona č. 67/2013 Sb. i) při absenci námitek příjemce služeb a ii) vyhotovení vyúčtování samotným poskytovatelem služby zavazuje nejen příjemce služeb včetně vlastníka bytu a nebytového prostoru, ale i poskytovatele služeb včetně SVJ a bytového družstva potažmo správce, a to i co do správnosti naměřených hodnot roční spotřeby vody na základě stavu podružného vodoměru, byť s propadlou dobou platnosti úředního ověření, pokud nebyla samotným příjemcem služeb reklamována.

Náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod do domu v případě, že podružné vodoměry bytů a nebytových prostor v domě měly ve zúčtovacím období propadlou dobu platnosti úředního ověření, lze rozdělit rovnoměrně mezi všechny byty a nebytové prostory v domě podle počtu jejich uživatelů jen tehdy, pokud jsou v domě jen jednotky se stejnou předpokládanou roční potřebou vody dle přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb., jako jsou např. byty s 35 m3 na jednoho uživatele ročně a nikoli tehdy, pokud jsou v bytovém domě i nebytové prostory se zcela odlišnou předpokládanou roční potřebou vody na 1 uživatele, např.: kanceláře (18 m3/rok), mateřská škola a jesle (16 m3/rok na 1 uživatele se započítáváním až desítek žáků), lékárna (18 m3/ročně), holičství a kadeřnictví potažmo nehtové studio (50m3/ročně) atd.

V případě, že příloha č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb. výslovně neobsahuje předmětný způsob užívání nebytového prostoru, je nutné vyjít ze směrných čísel roční potřeby vody co nejbližších danému způsobu užívání, např. nehtové studio - kadeřnictví a holičství apod.

V případě, že podružné vodoměry bytů nebo nebytových prostor v domě měly ve zúčtovacím období propadlou dobu platnosti úředního ověření, není protiprávním jednáním SVJ nebo bytového družstva potažmo jeho správce stanovení množství dodané vody podle prokazatelného skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícího tomuto období na základě analogické aplikace ustanovení § 17 odst. 4 písm.c) zákona č. 274/2001 Sb. se spravedlivým rozdělením nárůstu/poklesu celkových dodávek vody do domu mezi jednotlivé byty a nebytové prostory v domě v závislosti na jejich způsobu využití (příloha č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb.) a počtu uživatelů jednotek, a to již proto, že rozhodující není naměřená hodnota ve zúčtovacím období s propadlou dobou platnosti úředního ověření podružného vodoměru, ale v předchozím zúčtovacím období s odkazem na platnost vyúčtování dle § 8 odst. 2 věta druhá zákona č. 67/2013 Sb.

Zvláště v případě, kdy meziroční nárůst celkové spotřeby vody domu, tj. všech bytových a nebytových prostor v domě, nepřesáhl +-20%, není žádného věcného důvodu, aby stanovení množství dodané vody do jednotlivých bytů a nebytových prostor v domě - s přihlédnutím k ustanovení § 8 odst. 2 věta druhá zákona č. 67/2013 Sb. – analogicky dle § 17 odst. 4 písm. c) zákona č. 274/2001 Sb. nevycházelo ze skutečného odběru bytů nebo nebytových prostor ve stejném období roku předcházejícího tomuto období s tím, že v takovém případě se meziroční nárůst celkové spotřeby vody do domu rozúčtuje:

Navýšením/snížením o stejné procento nárůstu k tíži/prospěch všech jednotlivých bytů a nebytových prostor, např. o 10%,

anebo

Rozdělením k tíži všech bytů a nebytových prostor podle počtu uživatelů s koeficientem odpovídajícím směrným číslům roční potřeby vody dle přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb.

Zjevná vadnost ročního vyúčtování vodného a stočného s nesmyslným fiktivním nárůstem až o stovky procent oproti předchozímu ročnímu vyúčtování při nezměněném počtu uživatelů – mimo nesprávně zvolený způsob rozúčtování nákladů na služby dle skutečné naměřené spotřeby z ročního vyúčtování – nastává i tehdy, pokud rozúčtování vodného a stočného vychází z mechanického vydělení celkové dodávky vody do domu dle počtu uživatelů jednotek bez ohledu na jejich charakter (byty a nebytové prostory) a způsob jejich užívání (kancelář, lékárna, školka atd.), což logicky zohledňuje i příloha č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb. (roční potřeba vody 1 uživatele kanceláře je cca ½ roční potřeby 1 uživatele bytu apod.), jakož i nesprávné stanovení počtu uživatelů nebytových prostor, např. mateřské školy s opomenutím průměru dětí coby uživatelů.

Z přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývají určitá směrná čísla roční potřeby vody na 1 uživatele (osobu) v závislosti na charakteru a způsobu užívání předmětného prostoru v domě, např.:

Byty 35 m3 (I bod 3)
Kanceláře 18 m3 (II bod 6)
Mateřské školy a jesle 16 m3 (II bod 10) uživatelem je učitel, pracovník a průměrný počet žáků v roce
Lékárna 18 m3 (IV bod 22)
Holičství, kadeřnictví 50 m3 (VII bod 47) (analogicky nehtová studia apod.)

Již ze samotných směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb. i elementární logiky vyplývá, že nelze jen vydělit celkové roční dodávky vody do domu dle stavu domovního vodoměru bez ohledu na způsob užívání bytů a nebytových prostor v domě a jejich vybavení (např. kanceláře, kanceláře se sprchou, lékárna).

Stanoví-li se, že z důvodu převažujícího počtu bytů v domě je primární výchozí roční potřeba vody na 1 uživatele 35 m3, platí, že roční potřeba 1 uživatele nebytového prostoru kanceláře je cca ½ roční potřeby 1 uživatele bytu, a to: 18/35 atd.

Z ustanovení § 9a zákona č. 67/2013 Sb. vyplývá, že zákonnou podmínkou odepření dalšího poskytování služeb příjemci služby je prokazatelná splatnost zálohy na služby nebo nedoplatku ročního vyúčtování, od níž se počítá zákonná tříměsíční lhůta p r o d l e n í , což zásadně vylučuje řádná reklamace předmětné platby ze strany příjemce služby s výjimkou nepoctivé (očividně nedůvodné) reklamace.

Není-li reklamace ročního vyúčtování služby včetně vodného a stočného očividně nedůvodná potažmo nepoctivá, není žádný věcný důvod k odepření dalšího poskytování této služby ze strany jejího poskytovatele ve smyslu ustanovení § 9a zákona č. 67/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud příjemce služby jinak řádně platí zálohy na tyto služby, např.: sporným je jen roční nedoplatek na službu a tím je sporná i splatnost tohoto nedoplatku, což je i zákonnou podmínkou platnosti (zákonnosti) rozhodnutí poskytovatele služeb dle cit. ustanovení.

V rozsahu podstatného navýšení ročního vyúčtování nákladů na určitou službu, např. vodného a stočného v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti poskytovatele služeb (SVJ, bytové družstvo) provádět předepsanou pravidelnou výměnu podružných vodoměrů bytů a nebytových prostor v domě se stanovením vodného a stočného na základě směrné roční potřeby vody dle přílohy č. 12 vyhl.č. 428/2001 Sb., lze ze strany příjemce služby vůči poskytovateli služeb uplatnit nárok na náhradu škody (např. x setnásobné meziroční navýšení vodného a stočného při nezměněném počtu uživatelů jen na základě nutnosti výpočtu vodného a stočného na základě směrné roční potřeby vody oproti skutečné spotřebě vody v předchozím (ch) zúčtovacím (ch) období).

JUDr. Luboš Chalupa

Právní literatura a judikatura:

„Má-li vodoměr propadlou dobu platnosti úředního ověření, lze přesto použít výsledky měření, a to za podmínky, že odběratel s tímto postupem nevysloví nebo jinak neprojeví nesouhlas, praví zákon. Lze se domnívat, že odběratel nesouhlas s použitím výsledků měření projevil již tím, že požádal o přezkoušení vodoměru (proč by to jinak dělal?), tedy jde jen o bezobsažnou manýru zákonodárce. Ostatně metrologická zkušebna vodoměr s propadlou dobou platnosti nepřezkouší ani kdyby s tím odběratel souhlasil. V případě odběratelově nesouhlasu se tedy odběr vypořádá podle pravidel § 17 odst. 4 písm.a) zákona č. 274/2001 Sb.:

Podle odběru ve stejném období předešlého roku. Není-li takový údaj, např. u nového odběru, nebo nelze z takového údaje vycházet, slovy zákona, je-li zjevně zpochybnitelný, např. pokud v jednom či v druhém období byl objem odběru ovlivněn poruchou na vnitřním vodovodu nebo pokud se změnily odběrové poměry, např. se změnil počet obyvatel připojené nemovitosti apod., potom se postupuje podle následně uvedeného pravidla.
Podle odběru ve stejném období následujícího roku nebo směrných čísel roční potřeby vody. Volbu mezi oběma variantami tohoto pravidla má provozovatel, analogicky podle § 1926 odst. 1 obč. zákoníku.“

(in.: RUBEŠ, P., Zákon o vodovodech a kanalizacích, Komentář, 2. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2025, str. 165-166)

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.6.2018 sp.zn. 26Cdo 4404/2017: „I v režimu nájmu prostoru sloužícího podnikání podle § 2302 a násl. obč. zákoníku platí, že o vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil pronajímatel svoji povinnost vyúčtovat nájemci skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby (nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb.) a povinnost pronajímatele vyúčtování provést (řádně) dále trvá.“