Ohrožení stability sousední stavby a pozemků v režimu stavebního zákona č. 183/2006 sb.

Smyslem a účelem stěžejního ustanovení § 18 odst. 1 vyh.č. 268/2009 Sb. je nejen preventivně předcházet největším škodám na životech, zdraví a majetku v důsledku narušení stability staveb a pozemků, ale i pro případná zjištění, co vedlo k narušení stability provedením záměru na základě schválené projektové dokumentace a kdo za ní odpovídá s vyloučením „přehazování“ zavinění na druhé v důsledku neúplného zjišťování zakládání staveb.

Námitka ohrožení stability sousední stavby nebo sousedního pozemku (např. tvoří-li společnou hranici jednolitý skalní masív) při zakládání stavby má i veřejnoprávní povahu (ochrana zdraví a životů občanů), kdy stavební úřad tuto skutečnost zkoumá ex offo, tj. bez ohledu na včasnost a rozsah námitek účastníka řízení.

Ustanovení § 18 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb. pro zakládání staveb předepisuje zjištění odpovídajících základových poměrů geologickým průzkumem, aby zakládáním stavby nebyla  o h r o ž e n a  stabilita jiných staveb.

Z ustanovení § 18 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb. vyplývá, že neprovedení geologického průzkumu ke zjištění konkrétních odpovídajících základových poměrů tak, aby zakládáním stavby nebyla ohrožena stabilita jiných (sousedních) staveb, je výjimečné a musí být zcela konkrétně odůvodněno nejen proto, aby se předcházelo mnohdy fatálním následkům při narušení stability stavby nebo pozemku, ale též aby po případném narušení stability sousední stavby či pozemku (např. společné hranice tvoří skalní masív) bylo možné určit jejího viníka/spoluviníka (čs.stát-stavební úřad, projektant, geolog, stavebník atd.)

Inženýrsko-geologický průzkum mimo pozemky dotčené záměrem včetně podrobnějšího hodnocení těžitelnosti zemin a hornin nemá za účel jednoznačně rozptýlit obavy vlastníků sousedních staveb, aby všechna případná nebezpečí, rizika či negativní vlivy byly v úplnosti preventivně eliminovány, což nikdy u většiny staveb nebude fakticky možné a je nerealizovatelné.

Z rozsudku NSS č.j. 1 As 12/2014-135 vyplývá, že výjimka ze zákonného pravidla provedení geologického průzkumu základových poměrů záměru a s ním přímo sousedících staveb je dána tehdy, jsou-li na základě dříve provedených geologických průzkumu stavebnímu úřadu geologické poměry dostatečně známy a jsou-li jejich výsledky aplikovatelné i na záměr vzhledem k jeho vlastnostem a účelu.

Zjištění odpovídajících základových poměrů geologickým průzkumem tak, aby nebyla ohrožena stabilita jiných (sousedních) staveb ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb., je zapotřebí vždy, jde-li o:

a) mimořádně rozsáhlý záměr bytové stavby s desítkami bytů zejména co do jeho objemu i co do hloubky založení stavby, např. 2 a více podzemních podlaží s nutností vyhloubení cca 10 m podloží s piloty po celé délce záměru, zvláště nemají-li sousední stavby žádné podzemní podlaží,

b) mimořádně rozsáhlý záměr je umisťován přímo na přilehlou stěnu sousední stavby, jakož i bez jakéhokoli odstupu v části přesahující sousední stavbu rovnoběžně v délce až desítek metrů,

c) záměr svým umístěním a projektovou dokumentací stanoví odstranění části stávajících nosných pilířů sousední budovy či jednolitého skalního masivu tvořícího společnou hranici se sousedním pozemkem s rizikem jeho nevratného poškození a destrukce,

d) sousední stavba je: •mnohonásobně menší než záměr co do zastavěné plochy, objemu i zahloubení •nepodsklepená oproti vyhloubení základů záměru až o 10 m níže než sousední stavba •nemovitou kulturní památkou s navazujícím prostředím kulturní památky •před provedením záměru mají být dle projektové dokumentace odstraněny nosné pilíře po celém obvodu stěny sousední stavby, na kterou má být záměr v řadové stavbě přistavěn

Ve výjimečných případech včetně toho, že společnou hranici sousedních pozemků tvoří** jednolitý skalní útvar v menším chráněném území** s umísťováním záměru až na hranici sousedních pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti (do 2 m) s nutným odstraněním části společného skalního masívu s převýšením mezi sousedními pozemky až o 10 m, je nutný i geologický průzkum za účelem zjištění, zda umístěním a provedením záměru namísto části skalního masívu na společných hranicích sousedních pozemků je/není<u> o h r o ž e n a</u> stabilita sousedního pozemku tvořícího jeden skalní masív přesahující na oba sousední pozemky.

Je-li sousední stavba nemovitou kulturní památkou ve stáří jejích základů i několika set let obklopená jednolitým chráněným skalním masívem tvořících přirozenou hranici sousedních pozemků a zasahující i do pozemků záměru, přičemž záměr je v místě mimořádně rozsáhlou stavbou s desítkami bytů a se dvěma podzemními podlažími s nutností vyhloubení cca 10 m pod úroveň sousední nemovité kulturní památky bez podsklepení, nelze geologický průzkum ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb. Ve vztahu k sousední stavbě a skalnímu masivu neprovést, aby se zjistilo, zda záměr  <u> o h r o ž u j e</u>/neohrožuje stabilitu sousední stavby se zachováním nenahraditelného kulturního dědictví.

**Nejedná-li se o běžný záměr (např. stavba rodinného domu nikoli v řadové zástavbě s dodržením minimálního odstupu od stávající stavby na rovině s běžnými podkladovými poměry) musí společné povolení obsahovat jednoznačné skutkové zjištění stavebního úřadu na základě určitých důkazů, zvláště určitého geologického průzkumu, o tom, že záměr neohrožuje/ohrožuje stabilitu sousední stavby …. na stavební parcele…….., z čehož lze později odvozovat případnou odpovědnost/spoluodpovědnost určité osoby či stavebního úřadu za vzniklou škodu v příčinné souvislosti s tím, že provedením záměru bude stabilita stávající stavby narušena. **

Společné povolení musí obsahovat výslovné skutkové zjištění, že: „záměr …….. ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb. na základě provedených důkazů ………………………. neohrožuje/ohrožuje stabilitu sousední stavby ……….……, případně jak a jakou intenzitou“.

**Záměr je v rozporu s ustanovením § 18 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb. a nelze jej proto pro rozpor se zákonem stavebním úřadem schválit, pokud ohrožuje stabilitu jiných (sousedních) staveb bez toho, že by ke skutečnému narušení stability (statiky) jiné (sousední) stavby realizací záměru ve skutečnosti nutně muselo dojít. **

JUDr. Luboš Chalupa

Dotčená právní úprava a vybraná judikatura:

Ustanovení § 18 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb: Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb.

Ustanovení § 18 odst. 2 vyh.č. 268/2009 Sb.: Při zakládáni staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod.

rozsudek NSS ze dne 9.4.2014 č.j. 1 As 12/2014-135: „K naplnění požadavků § 18 vyhl.č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, není nutné provádět pro každou plánovanou stavbu nový geologický průzkum, jsou-li v zájmovém území geologické poměry dostatečně známy díky již provedeným geologickým průzkumům a jsou-li výsledky těchto průzkumů aplikovatelné i navrhovanou stavbu vzhledem k jejím vlastnostem a účelu.“