K včasnosti zřízení nové vodovodní a kanalizační přípojky a její úpravě včetně tzv. „opravy“ v režimu stavebního zákona č. 183/2006 sb.

V případě rozsáhlých záměrů s využitím nezastavěných stavebních pozemků po zániku původní stavby před desítkami let žadatel ve stavebním řízení či ve společném územním a stavebním řízení - po problémech se zřízením nové vodovodní a kanalizační přípojky co do času či propustnosti vodovodního řadu – na poslední chvíli často změní svou původní žádost tak, že: „nebude realizována nová vodovodní a kanalizační přípojka (budou opraveny stávající přípojky)“.

Z aktuální judikatury NSS č.j. 6 As 82/2023-116 a č.j. 3 As 292/2022-63 mj. vyplývá:

-zajištění zásobování vodou představuje klíčovou podmínku pro povolení a provádění stavby. Zásobování domu vodou muselo být vyřešeno před nebo souběžně se získáním vodoprávního oprávnění pro stavbu domu,

-stavební úřad musí skutečnost skutečného zajištění zásobování vodou zejména pak k námitkám účastníkům řízení, náležitě posoudit, zjistit skutkový stav v souladu se zásadou materiální pravdy a své stanovisko vysvětlit v odůvodnění svého rozhodnutí:

• zda je „propustnost“ vodovodní přípojky dostatečná k zásobování sporného záměru,

• zda samotné zdroje pitné vody a městem nasmlouvaná odběrová kapacita je dostačující pro zajištění dodávek (nad rámec již připojených odběrných míst) i pro sporný záměr,

-pokud účastníci řízení vznášejí námitky, jež podle svého obsahu či podle připojených konkurujících důkazních prostředků jsou způsobilé správnost předloženého stanoviska zpochybnit, musí stavební úřad v tomto směru případně doplnit dokazování a v souladu se zásadou materiální pravdy ověřit, zda požadavky stavebního záměru na zásobování pitnou vodou je schopna existující vodovodní infrastruktura pokrýt,

-vodní zákon v §104 odst. 9 zároveň stanoví, že při postupu podle stavebního zákona při umísťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona,

-z § 5 odst. 3 vodního zákona (ukládajícího stavebníkům při provádění staveb nebo jejich změn či změn jejich užívání podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobování vodou) plyne, že i otázka zásobování vodou je otázkou, k níž vodoprávní úřad může vydávat závazné stanovisko, pokud hrozí dotčení zájmu chráněných zákonem,

• v případě bytového domu s 29 bytovými jednotkami, zejména pokud z námitek účastníků mj. vyplývalo, že ve městě byla opakovaně vydávána opatření obecné povahy, Nejvyšší správní soud nemá pochyb, že se stavební úřad neměl spokojit jen se stanoviskem provozovatele vodovodu (jakkoli problematickým s ohledem na jeho rozpor se stanoviskem vlastníka vodovodu plynoucím z jím uplatněných námitek), ale byl povinen si podle § 104 odst. 9 vodního zákona vyžádat také závazné stanovisko vodoprávního úřadu.“

Námitka účastníka řízení o porušení zákonné povinnosti žadatele ve stavebním řízení či ve společném územním a stavebním řízení i) včasného vybudování vodovodní a kanalizační přípojky potřebných k řádnému užívání stavby a ii) předložení smlouvy s příslušným vlastníkem technické infrastruktury, vyžaduje-li stavební úřad vybudování nové nebo úpravu stávající vodovodní a kanalizační přípojky, má nejen občanskoprávní, ale i veřejnoprávní charakter (plynulost dodávek pitné vody v potřebném rozsahu všem odběratelům v daném místě, protipožární ochrana), kterou stavební úřad zkoumá ex offo, tj. bez ohledu na včasnost a rozsah námitky účastníka.

Protože smlouvu o dodávce pitné vody a odvodu odpadních vod dodavatel neuzavře s odběratelem bez prokazatelné existence funkční vodovodní přípojky napojené na stávající vodovodní a kanalizační řad (kolaudace přípojky), vyplývá z ustanovení § 94s odst. 2 písm.d) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. – s přihlédnutím k ustanovení § 94o odst. 2 písm.b) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., § 5 odst. 3 vodního zákona – že nová vodovodní a kanalizační přípojka nebo její úprava (např. zvýšení kapacity pro násobně vyšší odběr než doposud) včetně tzv. opravy jinak nefunkční vodovodní a kanalizační přípojky (nepřipojené na vodovodní a kanalizační řad bez uzavřené smlouvy o dodávce pitné vody a odvodu odpadních vod) musí být zřízena potažmo upravena včetně tzv.. opravy ještě před vydáním společného povolení, což je klíčové nejen pro řádné užívání novostavby po její kolaudaci, nýbrž již ve fázi její výstavby včetně zajištění základní protipožární ochrany.

Z ustanovení § 94s odst. 2 písm.d) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. – s přihlédnutím k ustanovení § 94o odst. 2 písm.b) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., § 5 odst. 3 vodního zákona

• vyplývá, že stavebník k žádosti o vydání společného povolení nemusí předložit smlouvu s příslušným vlastníkem technické infrastruktury, v případech např.:

a) existující a funkční (napojená na vodovodní a kanalizační řad) vodovodní a kanalizační přípojka, vztahující se k předmětným stavebním pozemkům či stávající stavbě, která má být zbořena či přestavěna apod., pokud její propustnost odpovídá záměru, a existující vodovodní infrastruktura je schopna záměr pokrýt,

b) záměr nevyžaduje pravidelné dodávky pitné vody a odvod odpadních vod, např. garáž, zděné kůlny,

c) předmětné pozemky či stávající stavby pro záměr disponují vlastním dostačujícím zdrojem pitné vody a dostatečným vybavením pro odvod, jímání a čištění odpadních vod,

d) záměr má v souladu se zákonem prokazatelně smluvně „trvale“ zajištěny pravidelné a dostatečné dodávky pitné vody a odvod odpadních vod jiným způsobem, např. zřízením věcného břemene k tíži vlastníků sousedních nemovitostí.

Z důvodu, že již sama v ý s t a v b a mimořádně rozsáhlé stavby s desítkami bytových a ubytovací jednotek s komerční prostorem velké restaurace a desítkami garáží od počátku (od právní moci společného povolení) objektivně vyžaduje  e n o r m n í dodávku vody a enormní odvod odpadních vod, musí žadatel před vydáním společného povolení prokázat existenci funkčního technického zařízení stavby i písemnou smlouvu žadatele o dodávce vody a odvodu odpadních vod a v žádném případě nelze uvěřit „příslibu“ žadatele neurčité „opravy“ existující/neexistující vodovodní a kanalizační přípojky.

Úpravou vodovodní a kanalizační přípojky ve smyslu ustanovení § 94s odst. 2 písm.d) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., která se vztahuje k mimořádně rozsáhlému záměru novostavby bytového domu s desítkami bytů a ubytovacích jednotek s velkou restaurací s předpokládaným velmi vysokým odběrem vody, je i tzv. „oprava stávající vodovodní a kanalizační přípojky“, pokud je tato původní vodovodní a kanalizační přípojka pro zánik původní stavby před desítkami let prokazatelně dávno (desítky let) nefunkční (nepřipojení na vodovodní řad, žádný odběr pitné vody pro neuzavření smlouvy o dodávkách pitné vody a odvodu odpadních vod), případně byla před desítkami let zřízena pro násobně nižší než aktuálně předpokládaný odběr pitné vody.

Institut _„opravy stávající vodovodní a kanalizační přípojky“ _ předpokládá e x i s t e n c i jinak funkční vodovodní a kanalizační přípojky s jejím napojením na stávající vodovodní a kanalizační řad s uzavřenou písemnou smlouvou o dodávce vody a odvodu odpadních vod v dostatečném objemu nejen pro plánovaný provoz, ale i samotnou v ý s t a v b u  mimořádně rozsáhlého bytového záměru s komerčními prostory.

V případě, že žadatel - oproti původnímu návrhu - ve společném územním a stavebním řízení dodatečně navrhne, že nebude realizována nová vodovodní a kanalizační přípojka ale, že budou opraveny stávající přípojky vody a kanalizace, vztahující se k desítkám let neexistující stavbě  –  musí před vydáním společného povolení zprávami dotčených vodoprávních orgánů a organizací prokázat:

-existenci „opravované“ vodovodní a kanalizační přípojky ke stavbě, která byla zbourána (zanikla) před desítkami let,

-kde přesně odbočuje vodovodní přípojka žadatele z vodovodního řadu k vodoměru žadatele, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku, a kde je umístěna vodovodní šachta,

-zda původní „opravovaná“ vodovodní a kanalizační přípojka je napojena na existující funkční vodovodní a kanalizační řad anebo se jedná o již zaniklou stavbu vodovodního a kanalizačního řadu, jehož „oprava“ je nesmyslná/nemožná,

-kapacitu opravované vodovodní a kanalizační přípojky zajišťující dodávky vody a odvodu splašků bez zkrácení dodávek sousední nemovitosti,

-konkrétní způsob provedení opravy „stávající vodovodní a kanalizační přípojky“, to vše, aby vlastnické právo vlastníka sousední budovy - ale i dalších odběratelů napojených na stejnou část vodovodního řadu - nebylo zasaženo tím, že se stavba žadatele tzv. „opravou stávající přípojky“ nakonec „pokoutně“ nenapojí na vodovodní a kanalizační přípojku vlastníka sousední budovy a tím ohrozí plynulost dodávky vody a odvodu odpadních vod.

V případě, že záměr je umísťován na místě před desítkami let zaniklé stavby s desítkami let nefunkční přípojkou vody a kanalizace (neuzavření platné smlouvy o dodávkách vody a odvodu odpadních vod) a že záměr je oproti dávno zaniklé stavbě i oproti všem sousedním stavbám mimořádně rozsáhlý a z toho objektivně vyplývající vysoký objem dodávek pitné vody a odvodu odpadních vod, musí stavební úřad striktně - i ve veřejném zájmu (plynulost dodávek  pitné vody napojených na tutéž přípojku) - vyžadovat i předložení smlouvy s příslušnými vlastníky technické infrastruktury, i když se má dle projektové dokumentace jednat jen o „opravu“ stávající technické infrastruktury.

Žadatel je v případě mimořádně rozsáhlého záměru s předpokládaným vysokým odběrem pitné vody i s odvodem odpadních vod (např. bytový dům s desítkami bytových a ubytovacích jednotek s velkou restaurací) povinen k žádosti o vydání společného povolení ve smyslu ustanovení § 94s odst. 2 písm.d) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. připojit smlouvu o dodávce pitné vody a odvodu odpadních vod, i pokud stavební úřad namísto vybudování nové vodovodní a kanalizační přípojky vyžaduje (schvaluje) pouze tzv. „opravu vodovodní přípojky“, vztahující se k desítkám let zaniklé budově.

Stavební úřad je v případě mimořádně rozsáhlého záměru novostavby (např. bytového domu s desítkami bytových a nebytových jednotek) - k námitkám vlastníků sousedních nemovitostí – před vydáním stavebního rozhodnutí nebo společného povolení povinen si vyžádat i závazné stanovisko vodoprávního úřadu ve smyslu ustanovení § 109 odst. 4 vodního zákona, neboť předpokládaným vysokým odběrem jsou objektivně kladeny zvýšené nároky na plynulé a dostatečné zásobování vodou v daném místě.

Včasné zajištění dodávek vody ještě před zahájením výstavby mimořádně rozsáhlé novostavby, tj. před vydáním stavebního rozhodnutí či společného povolení, je nezbytné i z hlediska veřejného zájmu na protipožární ochraně, neboť krom předpokládané spotřeby vody a odvodu odpadních vod již na samotnou výstavbu je nutné současně zajistit i vlastní (samostatný) přívod vody v rámci protipožární ochrany staveniště, a to až do kolaudace novostavby.

Žadatel musí před vydáním společného povolení pro každou trvalou obytnou stavbu mimořádného rozsahu doložit, že má zajištěny budoucí dodávky vody a odvod odpadních vod zřízením/existencí funkční vodovodní a kanalizační přípojky, případně alespoň veřejnoprávním souhlasem k jejich zřízení, a to v potřebném rozsahu pro mimořádný objem spotřeby s předložením platné smlouvy o dodávkách pitné vody a odvodu odpadních vod v rozsahu odpovídající budoucí spotřebě novostavby.

Prokazatelné splnění požadavků na technické zařízení vlastní funkční vodovodní a kanalizační přípojky, případně zajištění jiného vlastního zdroje vody (např studny) mimořádně rozsáhlé stavby s desítkami bytů a ubytovacích jednotek, komerčního prostoru restaurace a desítkami garáží je před vydáním společného povolení nezbytné, jinak hrozí, že tento negativní stav, pod neurčitým pojmem „opravy stávající vodovodní a kanalizační přípojky“, vztahující se k předmětným pozemkovým parcelám, prokazatelně desítky let nefunkční a nenapojené na stávající vodovodní a kanalizační řad, bude žadatel logicky – nemnohdy při vynaložení stamiliónů korun na stavbu – „řešit“ dodatečně jakkoli - i svévolně - k tíži vlastníka vodovodní a kanalizační přípojky tvořící příslušenství sousední budovy, kde je nerušená dodávka vody a odvod odpadních vod základní podmínkou jejího provozu.

V případě, že záměr a předložená projektová dokumentace požadují vyhloubení stavebního pozemku v celém jeho rozsahu pro mimořádně rozsáhlou novostavbu se zastavením až 90% pozemků do hloubky dvou podzemních podlaží pro desítky garáží, je úprava (oprava) stávající technické infrastruktury dle § 94s odst. 2 písm.d) stavebního zákona na stavebních pozemcích objektivně vyloučena již proto, že všechny sítě včetně všech přípojek a vedení vyhloubením pozemků až do 10 m pod úroveň terénu jsou ještě před zahájením vlastní stavby základů úplně odstraněny (zničeny).

Při povolování mimořádně rozsáhlých záměrů vyžadujících nemnohdy již v průběhu výstavby vysokou spotřebu pitné vody a odvod odpadních vod jsou nezbytné:

a) skutková zjištění o:

-souladu stavebního záměru s požadavky na technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení (propustnost vodovodní přípojky, nasmlouvaná odběrová kapacita)

-včasném vybudování technického vybavení potřebného k řádnému užívání stavby

b) obligatorní listinné důkazy:

-stanoviska vlastníků technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení

-závazná stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle vodního zákona

• smlouvy o dodávce pitné vody a odvodu odpadních vod s příslušným vlastníkem technické infrastruktury, vyžaduje-li stavební úřad vybudování nové nebo úpravu stávající technické infrastruktury včetně „opravy“

JUDr. Luboš Chalupa

Základní právní úprava a vybraná judikatura:

§ 94o odst. 1 písm.b) stavebního zákona č. 183/2006 Sb.: Ve společném územním a stavebním řízení stavební úřad posuzuje, zda je stavební záměr v souladu s** požadavky** na veřejnou dopravní nebo **technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení **nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,

§ 94o odst.2 písm.b) stavebního zákona č. 183/2006 Sb.: Stavební úřad dále ověří zejména, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného** vybavení potřebného k řádnému užívání stavby,** vyžadovaného zvláštním právním předpisem

§ 94s odst. 2 písm.c) a d) stavebního zákona č. 183/2006 Sb.: K žádosti o vydání společného povolení stavebník připojí:

c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,

d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, vyžaduje-li stavební úřad vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

§ 5 odst. 3 vodního zákona: Při provádění staveb 4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, akumulací nebo čištěním odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.

§ 109 odst. 4 vodního zákona: Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a dále při postupu podle stavebního zákona4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost zhoršení či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, uloží žadateli usnesením povinnost požádat v případě uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.

§ 6 odst. 1 vyhl.č. 268/2009 Sb.: Stavba podle druhu a potřeby m u s í být napojena na vodovodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací.

Rozsudek NSS ze dne 22.8.2024 č.j. 6 As 82/2023-116: -„projektová dokumentace tak může v sobě zahrnovat argumenty, proč je zásobování vodou skutečně zajištěno, avšak stavební úřad musí tuto skutečnost, zejména pak k námitkám účastníkům řízení, náležitě posoudit, zjistit skutkový stav v souladu se zásadou materiální pravdy a své stanovisko vysvětlit v odůvodnění svého rozhodnutí. Stavební úřad je projektovou dokumentací vázán pouze v tom směru, že vymezuje podobu záměru, jejž stavebník žádá povolit, ale jinak je povinen ji řádně prověřit. Nadto v tomto případě s projektová dokumentace zabývá zjednodušeně řečeno pouze tím, zda je „propustnost“ vodovodní přípojky dostatečná k zásobování sporného záměru, ale již nijak neřeší, zda samotné zdroje pitné vody a městem nasmlouvaná odběrová kapacita je dostačující pro zajištění dodávek (nad rámec již připojených odběrných míst) i pro sporný záměr. -Nejvyšší správní soud tedy potvrzuje, že je to stavební úřad, kdo je povinen podle § 94o odst. 1 písm.b) a c) stavebního zákona posoudit, zda je sporný záměr v souladu s požadavky na veřejnou technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení a s požadavky zvláštních právních předpisů a se závaznými stanovisky, popřípadě s rozhodnutími dotčených orgánů podle zvláštních předpisů nebo tohoto zákona. Toto posouzení nelze ponechat v rukou projektanta, neboť tím by se stavební úřad stal v podstatě zbytečným.  K tomu, aby měl potřebné informace k dispozici, stavebnímu úřadu slouží § 94l odst. 2 písm.b) a c) stavebního zákona, jež stavebníkovu ukládají, aby k žádosti připojil závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních předpisů nebo tohoto zákona, a jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy, a též stanovisko vlastníků veřejné nebo technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení. -Procesní režim závazných stanovisek se ovšem liší od procesního režimu stanovisek vlastníků technické infrastruktury. Zatímco podklady podle § 94l odst. 2 písm.b) stavebního zákona je stavební úřad plně vázán (a pouze ověřuje, zda má k dispozici všechna potřebná závazná stanoviska a zda svým odůvodněním poskytují přezkoumatelnou odpověď na související námitky účastníků řízení), stanoviska vlastníků technické infrastruktury jsou sice povinným, ale jinak běžným podkladem, jejž musí stavební úřad hodnotit jako každý jiný. Pokud účastníci řízení vznášejí námitky, jež podle svého obsahu či podle připojených konkurujících důkazních prostředků jsou způsobilé správnost předloženého stanoviska zpochybnit, musí stavební úřad v tomto směru případně doplnit dokazování a v souladu se zásadou materiální pravdy ověřit, zda požadavky stavebního záměru na zásobování pitnou vodou je schopna existující vodovodní infrastruktura pokrýt.

-Skutečnost, že provozovatel vodovodu má možnost posuzovat dostatečnost kapacity vodovodu pro nové připojení v souvislosti s uzavíráním smlouvy o dodávce pitné vody, přitom nevylučuje pravomoc orgánů veřejné moci v této oblasti….. Vodní zákon v §104 odst. 9 zároveň stanovil, že při postupu podle stavebního zákona při umísťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Z § 5 odst. 3 vodního zákona (ukládajícího stavebníkům při provádění staveb nebo jejich změn či změn jejich užívání podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobování vodou) přitom plyne, že i otázka zásobování vodou je otázkou, k níž vodoprávní úřad může vydávat závazné stanovisko, pokud hrozí dotčení zájmu chráněných zákonem. -Byť podmínka dotčení zájmů vodního zákona nemusí být naplněna u staveb s menším odběrem pitné vody, v případě bytového domu s 29 bytovými jednotkami, zejména pokud z námitek účastníků mj. vyplývalo, že ve městě byla opakovaně vydávána opatření obecné povahy, Nejvyšší správní soud nemá pochyb, že se stavební úřad neměl spokojit jen se stanoviskem provozovatele vodovodu (jakkoli problematickým s ohledem na jeho rozpor se stanoviskem vlastníka vodovodu plynoucím z jím uplatněných námitek), ale byl povinen si podle § 104 odst. 9 vodního zákona vyžádat také závazné stanovisko vodoprávního úřadu.“

rozsudek NSS ze dne 26.7.2024 č.j. 3 As 292/2022-63: „ …Z uvedeného vyplývá, že zajištění zásobování vodou představuje klíčovou podmínku pro povolení a provádění stavby. Zásobování domu vodou muselo být vyřešeno před nebo souběžně se získáním vodoprávního oprávnění pro stavbu domu.     Otázka, jak bude budoucí rodinný dům zabezpečen z hlediska přísunu vody, je zásadní pro konkrétní podobu projektové dokumentace.“