Ušlý zisk jako budoucí příležitost
V právní praxi se stále častěji vyskytují situace, kdy se poškozený snaží účelově zneužít jinak prokázaný protiprávní stav tím, že dle připraveného mustru násobí svůj domnělý ušlý zisk, který je v praxi reálně nedosažitelný. Tato praxe navazuje na nešvary socialismu tzv. “permanentního” manka vybraných typů prodejen, které se periodicky “umazávalo” očekávaným vloupáním.
Ušlý zisk ve formě ušlého nájemného zpravidla nelze v soudním řízení úspěšně založit jen na právně nezávazném ústním příslibu mezi poškozeným (ochuzeným) a třetí osobou za násobně vyšší než obvyklé nájemné v daném místě a čase, zvláště je-li v průběhu řízení nově uplatněn až po seznámení žalobce se znaleckým posudkem předloženým žalovaným s podstatně nižší než žalovanou výší obvyklého nájemného, nadto v rozporu s běžným chodem události v řádu let bez prokázání jakýchkoli základních právních a ekonomických předpokladů pro jeho budoucí realizaci.
Předmětem dokazování v občanském soudním řízení jsou zásadně jen existující či minulé rozhodné skutečnosti, čímž je objektivně omezována jejich subjektivita. V případě ušlého zisku včetně ušlého nájemného jsou výjimečně předmětem dokazování i budoucí, často nejistá či spekulativní tvrzení („chci, plánuji, hodlám“ ale „nikdy jsem to nedělal, peníze nemám, když nebude zima či teplo, ale byl covid atd.“), která tak musí být v rámci hodnocení důkazů podrobena zvlášť pečlivému hodnocení, co do jejich pravděpodobnosti, věrohodnosti, účelovosti i poctivosti.
Ušlému zisku včetně ušlého nájemného v rámci náhrady škody dle ustanovení § 2952 obč. zákoníku (do 31.12. 2013 § 442 odst. 1 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.) v právních vztazích mezi ochuzeným a obohaceným vzniklých (započatých) od 1.1. 2014 odpovídá nový institut: “užitek, který by ochuzený byl získal” dle § 3004 odst. 1 obč. zákoníku.
Ušlý zisk je zpravidla založen na naplnění těchto právních skutečností:
a) závazné právní jednání s vyloučením účelovostí například antidatování, například dohoda o smlouvě budoucí, smlouva s odkládací podmínkou atd., když bez dalšího nepostačí projevení prostého zájmu ze strany třetí osoby: “Co by, kdyby.”
b) běžný chod událostí bezprostředně před vznikem ušlého zisku, případně i bezprostředně poté, například opakovaný nebo dlouhodobý pronájem téže prostory za srovnatelné nájemné, dlouhodobá či opakovaná podnikatelská činnost v témže oboru se srovnatelnými ekonomickými výsledky. V případě dlouhodobého či opakovaného pronájmu téže věci bezprostředně před rozhodnou dobou, případně i poté, je takto prokazatelně inkasované nájemné zásadně obvyklým nájemným v daném místě a čase.
c) základní právní a ekonomické předpoklady nutné k činnosti, z níž měl budoucí zisk vzniknout, například žádost o vydání stavebního povolení, stavebně technická dokumentace, rozpočet stavby, reálné zajištění peněžních prostředků.
Ušlý zisk očividně v podstatném rozporu s obvyklou cenou v daném místě a čase(+- 20%) je ve většině typických případů (např. koupě a prodej, nájem nemovitostí) nevěrohodný stejně tak jako je v praxi reálně vyloučeno, aby někdo koupil bytovou jednotku při obvyklé ceně 150.000,-Kč/m2 za cenu 250.000,-Kč/m2.
V případě, že je ochuzeným (poškozeným) požadováno ušlé nájemné za žalované rozhodné období jen na základě nezávazného jednání („někdy možná“) třetí osoby, důvodnost tohoto nároku zásadně vyvrací (zpochybňuje) skutečnost, že žalobce delší dobu bezprostředně před rozhodným obdobím ani delší dobu (zpravidla více než 1 rok) bezprostředně po odpadnutí překážky vlastního užívání předmětné věci (hodnoty), jí k tvrzenému účelu prokazatelně ani částečně nevyužíval.
Ušlý zisk v rozsahu ušlého nájemného ad hoc zájemce na základě nezávazného jednání mezi ochuzeným a třetí osobou mimo mnohlaletý běžný chod událostí před i po žalované rozhodné době musí být na základě námitek žalovaného v řízení řádně prokázán včetně věrohodnosti výpovědi zájemce o pronájem, zvláště přesahuje-li až násobně obvyklé nájemné v daném místě a čase.
Uplatnění ušlého nájemného v průběhu řízení o vydání bezdůvodného obohacení až poté, co se žalobce seznámil se závěry znaleckého posudku předloženého žalovaným vyvracejícím výši žalovaného obvyklého nájemného, je třeba považovat za účelové (nepoctivé), zvláště:
a) předmětný objekt je ve zchátralém stavu (bez koupelny, bez kuchyně, bez ústředního vytápění, s nadměrnou vlhkostí, se suchým záchodem atd.), který je na trhu reálně nepronajmutelný, případně jen za minimální částku, když náklady na vytápění v zimě převyšují cenu ubytování v penzionu.
b) ochuzený v řadě předchozích řízení i v paralelně vedených řízeních tvrdil skutečnosti, které nabídku zájemce vylučují
c) zjevně nevěrohodné (“pohádkové”) tvrzení žalobce i zájemce o chystaném nájmu zchátralého objektu bez koupelny, kuchyně se suchým záchodem s jeho přestavbou ve středu vesnice v chudém podhůří, “kde nic není”, na náklady domnělého nájemce v řádu miliónů korun a současně placení nájemného více než o 300 % vyšší než obvyklé nájemné bez jakýchkoli podkladů (živnostenský list, peněžní prostředky, rozpočet, technická dokumentace)
d) zájemce v souvislosti s jinými řízeními měl předmětný objekt “papírově” (bez skutečného užívání) pronajat od ochuzeného za symbolické nájemné za 10x nižší nájemné
e) zájemce ani ochuzený zchátralý objekt ani po cca 3 letech od jeho vyklizení obohaceným neužívali, což odpovídá jeho nepronajmutelnosti
f) vzdálenost bydliště zájemce - i ochuzeného ze stejné obce – je cca 350 km od objektu.
Kupující má mimo běžný chod událostí nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku v příčinné souvislosti s nerealizovaným prodejem jeho zboží, pro jehož prodej (výrobu) měl kupující již zajištěny základní právní a ekonomické předpoklady, tj. např. smlouvy o odběru včetně zajištění základních materiálních předpokladů výroby (stroje, nebytové prostory, zaměstnanci apod.).
Ušlý zisk kupujícího v důsledku vadné dodávky prodávajícího je prokázán například na základě těchto skutečností:
a) dodání vadného zboží prodávajícího v rozporu s kupní smlouvou, zákonem, ČSN
b) zákaz prodeje zboží kupujícímu ze strany správního orgánu jen v důsledku porušení základní povinnosti prodávajícího, tj. absolutní nemožnost prodeje
c) uzavřená smlouva mezi kupujícím a odběratelem na prodej zboží za pevně sjednanou kupní cenu ……. d) minimální denní prodej (výroba) …….. a zajištěný závazný smluvní odběr ………..
e) existující prodej (výroba) zboží včetně strojového vybavení, nájmu nebytových prostor, zajištění odběru apod.
f) výše zisku z již realizovaných konkrétních vadných dodávek.
Poškození (ochuzení) často požadují 100 % zisk z papírových (učebnicových) předpokladů následného prodeje zmařených obchodů bez zohlednění:
a) splatnosti ušlého zisku v budoucnosti, kterou je nutno podmínit zpravidla po etapách dle pravděpodobného inkasa zisku ochuzeným v budoucnosti a s tím spojeným počátkem úroků z prodlení
b) zachování příležitosti z budoucího zisku výstavbou jiných staveb na týchž pozemcích
c) zachování příležitosti z budoucího zisku prodeje samotné nemovitosti (pozemku) bez zmařené činnosti za mnohdy násobně vyšší kupní cenu, než za kterou ji jí pořídil, bez rizika vynaložení vysokých nákladů
d) zachování příležitosti jiného budoucího prospěchu z nevynaložených (ušetřených) prostředků na připravenou činnost
e) úspory času a pracovního nasazení v rámci nerealizované výstavby s kapitalizováním na jinou podnikatelskou či kapitálovou příležitost.
Proti ušlému zisku zaviněně zmařené výstavby nemovitostí s jejich následným prodejem nutno započítat mj. i) navýšení tržní ceny nerealizovanými stavbami nezastavěných pozemků v mezidobí od jejich koupě k datu skončení reálného prodeje a ii) obvyklou výši budoucího zisku ze zachované příležitosti z prodeje jiných staveb v budoucnosti na týchž pozemcích.
Období, do něhož ušlý zisk náleží, nutno zpravidla omezit jen na dobu, po kterou poškozený (ochuzený) nemohl objektivně vykonávat za srovnatelných podmínek stejnou (obdobnou) činnost jaká byla zmařena bez zásadních překážek, tj. po nezbytnou dobu, pro kterou byl z vyloučené činnosti škůdcem (obohaceným) prokazatelně vyloučen. To znamená, že je zásadně nepoctivé za stejné období kumulace i) ušlého zisku a ii) obdobné výdělečné činnosti týmž subjektem, kterou by jinak tento subjekt nemohl souběžně vykonávat, případně nutno zohlednit zásadními odpočty.
V případě, že je ušlý zisk soudem přiznáván za zmařenou činnost za delší období v budoucnosti předem jednou částkou bez odkladu splatnosti na etapy dle pravděpodobného inkasa ušlého zisku, nutno tuto skutečnost zohlednit v ponížení její výše, např. o obvyklý úrok z budoucího ušlého zisku tak, aby se “předčasnou” jednorázovou výplatou ušlého zisku poškozený (obohacený) tímto sám částečně neobohatil.