PROLOMENÍ KONCENTRACE ŘÍZENÍ V DŮSLEDKU NESPLNĚNÍ ZÁKONNÉ POVINNOSTI PŘEDSEDY SENÁTU

Nepřiměřená délka řízení je vyjma nezbytné specializace soudců již v řízení před soudem I. stupně - po žádoucím slučování obvodních (okresních) soudů do větších celků – mimo jiné vyvolávána tím, že předseda senátu v rozporu s ustanovením § 118 odst. 2 o.s.ř. před zahájením dokazování pro sebe i účastníky nevymezí sporná/nesporná právně významná skutková tvrzení účastníků ani neuvede, které z navržených důkazů provede.

Žaloba po obsahové stránce musí vylíčit všechny rozhodující skutečnosti zakládající daný nárok a musí z ní vyplývat, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhá.

Žaloba může obsahovat i jiné než rozhodující skutečnosti, které však mají mít právní význam pro meritorní rozhodnutí včetně namítaného rozporu s dobrými mravy či nepoctivého výkonu práv.

Jiná než právně významná skutková tvrzení účastníků nejsou předmětem dokazování a soud se jimi už od počátku řízení nezabývá, nejsou-li takové povahy a intenzity, že mohou v souhrnu zakládat rozpor s dobrými mravy či nepoctivý výkon práv.

Předseda senátu ve smyslu ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. před zahájením dokazování uvede, která právně významná skutková tvrzení účastníků jsou sporná/nesporná a uvede, které z navržených důkazů provede, čímž ještě před zahájením dokazování a před skončením koncentrace účastníkům předem vymezí předmět a rozsah dokazování.

Uvedení právně významných skutkových tvrzení účastníků před zahájením dokazování ve smyslu ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. je zásadní již proto, že řada účastníků a jejich právních zástupců uvádí nespočet různorodých skutkových tvrzení o všemožných skutečnostech často v úmyslu sofistikovaně ztížit zjištění pravého skutkového stavu (pomlouvání, demagogie, matení).

V právně složitějších věcech, zvláště v případě nutnosti doplnění rozhodných skutečností účastníkem nebo posouzení žalovaného nároku soudem jinak než podle účastníka dle § 118a o.s.ř., předseda senátu aktualizuje, která jiná (další) právně významná skutková tvrzení lze považovat sporná/nesporná a která již nejsou pro meritorní rozhodnutí relevantní včetně provedení/neprovedení dalších navržených důkazů.

Pravomocné připuštění změny žaloby dle § 95 odst. 1 o.s.ř. vyvolává povinnost předsedy senátu, aby dle § 118 odst. 2 o.s.ř. znovu uvedl (aktualizoval), která právně významná skutková tvrzení účastníků považuje za sporná/nesporná a které z navržených důkazů účastníků o připuštěném nároku provede či nikoli.

Uvedení předsedy senátu, která právně významná skutková tvrzení účastníků jsou sporná/nesporná a které z navržených důkazů provede ve smyslu ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. je nutné samostatně provést i v případě vzájemného návrhu dle § 97 odst. 1 o.s.ř., nebyl-li vzájemný návrh vyloučen k samostatnému řízení dle § 97 odst. 2 o.s.ř.

Neuvedení sporných/nesporných právně významných skutkových tvrzení účastníků předsedou senátu před zahájením dokazování a jejich neaktualizování v případě soudem vyžádaného doplnění rozhodných skutečností či změny hodnocení věci v průběhu dokazování dle § 118a o.s.ř., případně v případě ujasnění dané problematiky předsedou senátu, změny judikatury atd., je vadou řízení, která má vliv i na koncentraci řízení.

Neuvedl-li předseda senátu před zahájením dokazování a před skončením koncentrace, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za sporná/nesporná či neuvedl-li, které z účastníkem navržených důkazů provede, a tuto vadu nenapravil ani v průběhu řízení, např. po doplnění rozhodných skutečností či změně právního náhledu na věc dle § 118a odst. 2 o.s.ř., po pravomocně připuštěné změně žaloby dle § 95 odst. 1 o.s.ř., může tím být prolomena koncentrace řízení, neboť dotčený účastník v rozporu se zákonem před zahájením dokazování a před koncentrací nevěděl přesný rozsah prokazovaných právně významných skutkových tvrzení ani rozsah dokazování o nich.

Ustanovení § 118 odst. 2 o.s.ř. správně ukládá, aby předseda senátu - a tím i samotní účastníci - ještě před před zahájením dokazování I skončením koncentrace věděli, co je předmětem řízení a jaký je předpokládaný rozsah dokazování, což vždy významně zjednodušuje a urychluje průběh řízení, a to i za cenu, že prvé jednání předseda senátu přeruší a nařídí jeho pokračování na další termín až do úplného vyjasnění rozsahu právně významných skutkových tvrzení účastníků a relevantních návrhů důkazů o nich.

Rozsah právně významných skutkových tvrzení žalobce a tím i rozsah jeho důkazních návrhů někdy závisí i na tom, zda žalobce má vůbec objektivní možnost je vědět či nikoli, když některé z nich mohou být – např. pro negativní postoj žalovaného (nevpouštění spoluvlastníka do budovy, neinformování o správě společné nemovitosti, uzavírání nájemních smluv jen jedním z rovnodílných spoluvlastníků, přisvojování si nájemného za cizí spoluvlastnický podíl atd), neznámý pobyt, vážná nemoc atd. – “dotvrzeny” až na základě vlastního dokazování.

Protože prakticky totožné vady řízení se přes rozsáhlou judikaturu a právní literaturu po desetiletí neustále opakují, je žádoucí, aby právní literatura svoje právní názory doplňovala i o konkrétní příklady aplikace dotčených právních norem, jak tomu je například v případě vzorových výpočtů v rámci exekuce.

Žaloba o vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání cizí hodnoty dle § 79 odst. 1 o.s.ř. musí vždy vylíčit tyto rozhodující skutečnosti:

a) předmětná hodnota

b) vlastnické poměry předmětné hodnoty, z níž vyplývá aktivní a pasivní legitimace žalobce a žalovaného

c) užívání předmětné hodnoty v rozhodném období včetně jeho rozsahu a způsobu užívání

d) protiprávnost užívání cizí hodnoty

e) neexistence dobré víry žalovaného

f) vymezení rozhodného období

g) výše bezdůvodného obohacení, tj. výše obvyklého nájemného v daném místě a čase

h) doručení prvé výzvy k vydání bezdůvodného obohacení žalovaným včetně předžalobní výzvy, od níž se počítá splatnost nároku i prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení, jinak se za prvou výzvu považuje až vlastní doručení žaloby žalovanému.

Odůvodnění rozsudku musí ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. obsahovat skutková zjištění o rozhodujících skutečnostech s uvedením, zda byla v řízení sporná/nesporná s tím, že podrobnější zdůvodnění včetně provedení důkazů se zaměří na ta sporná, např.:

a) předmětná hodnota: v řízení nesporné, vyplývá mj. z výpisu z katastru nemovitostí z LV č. ……. pro kat.ú………

b) vlastnické poměry předmětné hodnoty, z níž vyplývá aktivní a pasivní legitimace žalobce a žalovaného: v řízení nesporné, vyplývá mj. z výpisu z katastru nemovitostí z LV č……… pro kat.ú…….

c) užívání předmětné hodnoty v rozhodném období včetně jeho rozsahu a způsobu užívání: v řízení sporné:

žalobce k tomu uvedl:
žalobce k tomu navrhl provedení těchto důkazů:
žalovaný k tomu namítl:
žalovaný k tomu navrhl provedení těchto důkazů:

Soud k této rozhodující skutečnosti provedl tyto důkazy:………………, z nichž dospěl ke skutkovému zjištění, že …………………………….. Zbývající důkazy navržené účastníky k této skutečnosti zamítl z důvodu, že ……………..

d) protiprávnost užívání cizí hodnoty: v řízení sporné:

žalobce k tomu uvedl:
žalobce k tomu navrhl provedení těchto důkazů:
žalovaný k tomu namítl:
žalovaný k tomu navrhl provedení těchto důkazů:

e) neexistence dobré víry žalovaného: v řízení sporné:

žalobce k tomu uvedl:
žalobce k tomu navrhl provedení těchto důkazů:
žalovaný k tomu namítl:
žalovaný k tomu navrhl provedení těchto důkazů:

f) vymezení rozhodného období: v řízení nesporné

g) výše bezdůvodného obohacení, tj. výše obvyklého nájemného v daném místě a čase: v řízení sporné jen co do výše

žalobce k tomu uvedl:
žalobce k tomu navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem ……
žalovaný k tomu namítl:
žalovaný k tom nenavrhl žádný důkaz