Překážky užívání společné věci

Ustálená judikatura podmiňuje vydání bezdůvodného obohacení protiprávním užíváním společné věci (plněním bez právního důvodu) spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu prokázáním překážek, které žalobci bránily v užívání společné věci.

Judikatura vychází z toho, že samotné užívání společné věci jedním ze spoluvlastníků nad rámec jeho spoluvlastnického podílu bez dalšího nezakládá nárok na vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání cizí hodnoty.

Běžnou správou společné věci je nejen její pronájem (přenechání do užívání) třetí osobě, ale i rozhodování spoluvlastníků o tom, který ze spoluvlastníků jí bude výlučně užívat pro sebe či členy svojí rodiny, případně o společném nebo střídavém užívání více spoluvlastníky.

V případě jen dvou rovnodílných spoluvlastníků k téže věci (hodnotě) je až do případného pravomocného rozhodnutí soudu o určení způsobu užívání společné věci pro vznik bezdůvodného obohacení dodržení režimu hlasování dle § 1128 obč. zákoníku (§ 139 odst. 2 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.) přepjatým formalismem neboť v tomto případě je hlasování spíše formální: a´priory buď 100% shoda anebo 100% neshoda s vyloučením majoritního rozhodnutí.

Protiprávnost užívání cizí hodnoty (plnění bez právního důvodu) nedílně zahrnuje dvě skutečnosti:

a) protiprávnost užívání, kterou je v případě rovnodílného spoluvlastnictví již samo výlučné užívání společné věci jen jedním z rovnodílných spoluvlastníků bez souhlasu druhého

b) faktické (skutečné) užívání, kterým je vlastní užívání pro sebe či členy své rodiny, umístění svých věcí či věcí členů své rodiny v nemovitosti, uzamčení prostoru s nepředáním klíčů anebo pronájem (přenechání do užívání) třetí osobě jen jedním ze spoluvlastníků

V případě majority je právní překážkou užívání společné věci (nemovitosti) minoritním spoluvlastníkem zpravidla již samo rozhodnutí majoritního (ch) spoluvlastníka (ů), na základě kterého je minoritní spoluvlastník vyloučen z vlastního užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu.

V případě rovnodílného spoluvlastnictví je překážkou užívání společné nemovitosti (věci) situace, kdy se rovnodílní spoluvlastníci nedohodli na určitém způsobu jejího užívání, avšak jeden nich jí přesto celou bez souhlasu druhého z nich:

a) užívá pro sebe a svoji rodinu pro bydlení, rekreaci či podnikání, má v ní umístěné svoje věci nebo věci jeho rodiny, má klíče od domu, bytu, nebytového prostoru, garáže, zahrady a odmítá je vydat.

b) sám jí jen vlastním jménem pronajímá (přenechává do užívání) třetí osobě a přisvojuje si nájem z celé společné věci.

c) sám jí sice osobně neužívá pro sebe ani svoji rodinu, ale má v ní jen pod jeho uzamčením umístěny svoje věci nebo věci jeho rodiny s odmítáním jejich vyklizení s předáním klíčů.

Překážkou bránící rovnodílnému spoluvlastníkovi v užívání společné věci pod uzavřením je její výlučné užívání druhým z nich včetně jeho rodiny s jeho zařízením nebo pronájem společné věci (přenechání do užívání) třetí osobě jen jedním z rovnodílných spoluvlastníků, a to bez souhlasu druhého rovnodílného spoluvlastníka, které samy o sobě brání v užívání (spoluužívání) společné věci opomenutému rovnodílnému spoluvlastníkovi.

Překážkou v užívání společné věci není nikým neužívaný vyklizený dům, garáž, bytová či nebytová jednotka, k němuž nemá výhradní přístup (klíč) jiná osoba.

Nárok na vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání společné věci vůči spoluvlastníkovi nevzniká tehdy, pokud tento společnou věc žádným způsobem neužíval pro sebe ani členy své rodiny včetně jejího zařízení a vlastního uzamčení ani jí výlučně sám nepronajal (nepřenechal do užívání) třetí osobě, tj. jedná se např. o všem spoluvlastníkům přístupný, vyklizený a neužívaný byt, nebytový prostor, dům, pozemek.

Překážkou užívání společné věci je tak samotný stav, kdy jí jen jeden z rovnodílných spoluvlastníků bez souhlasu druhého rovnodílného spoluvlastníka sám výlučně užívá pro sebe či členy svojí rodiny, má v ní umístěny své věci či věci své rodiny, má prostor pod uzamčením, a to až do doby, dokud společnou věc nepřestane užívat a nevyklidí svoje věci s předáním klíčů druhému rovnodílnému spoluvlastníkovi.

Vlastní výlučné užívání jen jedním ze spoluvlastníků či jeho rodiny nemovitosti (věci) s vlastním vybavením a zařízením pod uzamčením, kterou objektivně nelze souběžně spoluužívat, činí faktickou překážku v užívání druhého ze spoluvlastníků, a to až do doby jejího vyklizení s předáním klíčů.

V případě, že se rovnodílní spoluvlastníci nedohodli o způsobu užívání společné věci včetně domu či jednotky, nesmí žádný z rovnodílných spoluvlastníků sám bez souhlasu druhého z nich společnou věc výlučně užívat pro sebe či členy své rodiny, mít v ní umístěny svoje věci či věci své rodiny, ani jí sám pronajímat (přenechávat do užívání) třetí osobě, jinak v jeho prospěch nad rozsah jeho spoluvlastnického podílu vzniká bezdůvodné obohacení ve prospěch opomenutého rovnodílného spoluvlastníka.

Vlastní užívání společné věci jen jedním ze spoluvlastníků lze prokazovat například hlášením k trvalému pobytu, evidovaným bydlištěm či sídlem v obchodním rejstříku, ohlášením provozovny u živnostenského úřadu (ARES), úřední korespondencí s uváděním trvalého bydliště, doručováním pošty, osobou odběratele energií, poplatky ČT, výpisy z bankovních účtů, účetnictvím, daňovými přiznáními, výslechy sousedů atd.

Prokáže-li žalující spoluvlastník v řízení o vydání bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného, že společnou věc bez jeho souhlasu či bez rozhodnutí majority výlučně užívá jen některý ze spoluvlastníků pro sebe či členy svojí rodiny, leží povinnost tvrzení a důkazní povinnost o neexistenci překážek v užívání společné věci zbývajících spoluvlastníků na spoluvlastníkovi, který společnou věc v rozhodné době prokazatelně užíval.

Poznámky:

Rozsudek NS ČR ze dne 7.1.2009 sp.zn.28Cdo 725/2008: “Podmínkou vzniku nároku spoluvlastníka na vydání bezdůvodného obohacení získaného druhým spoluvlastníkem užívání společné věci nad rámec jeho spoluvlastnického podílu je existence překážky, která mu bránila v užívání věci.”

Rozsudek NS ČR ze dne 30.9.2004 sp.zn.32Odo 554/2003: “Bezdůvodné obohacení vznikne tomu, kdo převzal bez platné nájemní smlouvy do užívání nebytové prostory, I když tyto prostory neužíval, ač mohl. Nevzniklo by mu pouze tehdy, pokud by mu vlastník v užívání těchto prostor bránil nebo by je bezdůvodně odmítal převzít.”