Zpětvzetí žaloby samostatného společenství žalovaných s totožným petitem a právní moc

V právní praxi vznikají složitější situace v případě částečného zpětvzetí žaloby, je-li předmětem řízení stejný petit ve vztahu vůči všem žalovaným, nejčastěji tak v případě určovacích žalob jedné určité právní skutečnosti.

Účastníci soudního řízení o určení vlastnictví nemovitostí, které nejsou ve společném jmění manželů nebo nejsou předmětem probíhajícího dědického řízení, mají charakter samostatného společenství, neboť vůči každému zvlášť lze podle hmotného práva věc projednat a rozhodnout samostatně; z tohoto důvodu vůči každému z více účastníků nabývá rozsudek právní moci samostatně bez ohledu na okamžik doručení rozsudku soudu I. stupně poslednímu z nich či bez ohledu na podání odvolání dalších účastníků v témže procesním postavení.

V případě tzv. nerozlučného společenství je – na rozdíl od samostatného společenství - rozhodující, kdy bylo meritorní soudní rozhodnutí doručeno poslednímu z více nerozlučných společníků řízení v témže procesním postavení, což je zásadní pro den nabytí právní moci.

V případě samostatného společenství nabývá soudní rozhodnutí právní moci samostatně vůči každému účastníkovi zvlášť v závislosti na běhu jeho odvolací lhůty; v případě nerozlučného společenství pak nabývá soudní rozhodnutí právní moci všem společně v závislosti na uplynutí odvolací lhůty poslednímu z nich.

I pokud je podána určovací žaloba na základě téže právní skutečnosti vůči více osobám v samostatném společenství současně, je znění petitu vždy stejné, pročež v případě přistoupení dalšího účastníka na straně žalovaného není nutno výslovně navrhovat tentýž petit, jaký je již obsažen ve vlastní žalobě. V takovém případě tak postačuje připuštění dalšího žalovaného jen výrokem: „Vstup ............. do řízení vedeném u …………………………. pod sp.zn………………………… na straně žalovaného se připouští“.

Zcela výjimečně lze přiznat naléhavý právní zájem na určení vlastnictví nemovitosti evidované v katastru nemovitostí i vůči právnímu předchůdci aktuálně zapsané osobě v katastru nemovitostí, který však bez dalšího zaniká nejpozději tehdy, pokud rozsudek o určení vlastnictví nemovitosti vůči aktuálně zapsanému vlastníkovi nabude právní moci.

Nabude-li rozsudek soudu o určení vlastnictví nemovitosti právní moci vůči aktuálně zapsanému vlastníkovi v průběhu řízení vedeném současně jak vůči této osobě, tak i vůči aktuálně nezapsaným osobám, je na místě částečné zpětvzetí žaloby vůči všem osobám nezapsaným v katastru nemovitostí, a to i v průběhu odvolacího řízení, neboť nejpozději tím již nemají žádný naléhavý právní zájem na určení skutečnosti, o níž pravomocně již soud rozhodl.

Výrok usnesení o zastavení řízení v odvolacím řízení pro zpětvzetí žaloby vůči jednomu z více samostatných společníků na straně žalovaného s totožným petitem může znít například takto:

ZPĚTVZETÍ ŽALOBY SAMOSTATnÉHO SPOLEČENSTVÍ ŽALOVANÝCH S TOTOŽNÝM PETITEM A PRÁVNÍ MOC V právní praxi vznikají složitější situace v případě částečného zpětvzetí žaloby, je-li předmětem řízení stejný petit ve vztahu vůči všem žalovaným, nejčastěji tak v případě určovacích žalob jedné určité právní skutečnosti. První autorský odborný časopis 12 3/2013 www.aplikaceprava.cz I. Částečné zpětvzetí žaloby jen vůči žalovanému ad. 1 na určení, že žalobce je vlastníkem ................... a dále, že žalovaný ad. 1 je povinen vyklidit a vyklizené žalobci předat ............................ se jen ve vztahu k žalovanému ad. 1 p ř i p o u š t í a jen ve vztahu k žalovanému ad. 1 se rozsudek soudu I. stupně v tomto rozsahu z r u š u j e a řízení se jen vůči žalovanému ad. 1 v tomto rozsahu z a s t a v u j e.

II. Rozsudek soudu I. stupně vůči žalovanému ad. 2 na určení, že žalobcem je vlastníkem .....................a dále, že žalovaný ad. 2 je povinen vyklidit a vyklizené žalobci předat ........................... zůstává tímto usnesením vůči žalovanému ad. 2 v celém rozsahu nedotčen.

Vybraná judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 7. 2005 sp. zn. 30 Cdo 1383/2005 (C 3509): “Pro posouzení, zda se jedná o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení vyplývající z hmotného práva; tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi, jde o nerozlučné společenství.”

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2000 sp.zn. 20 Cdo 1520/98 (SoJ 54/01): “Ve sporu o určení, že žalobce je vlastníkem nemovitosti, mají žalovaní postavení samostatných společníků.”

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2004 sp.zn. 26 Cdo 1988/2003 (C 3182): “V řízení o žalobě na vyklizení nemovitosti, opírající se o tvrzení, že jí žalovaní užívají bez právního důvodu, nelze žalované považovat za nerozlučné společníky. Samostatné postavení každého ze žalovaných se projevuje i v posouzení otázky, zda povinnost k vyklizení má být vázána na zajištění bytové náhrady.”