K náhradě nutných nákladů dle § 3005 obč. zákoníku

V právní praxi se stále častěji vyskytuje nepoctivá snaha účelově snižovat výši bezdůvodného obohacení za protiprávní užívání cizí hodnoty (bez právního důvodu) uplatňováním zjevně neoprávněných nákladů na vydávanou věc tak, aby ochuzený získal minimální výši bezdůvodného obohacení.

Nutné náklady na vydávanou věc ve smyslu ustanovení § 3005 obč. zákoníku (§ 458 odst. 3 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.) lze uplatnit samostatně nebo v rámci již probíhajícího řízení o vydání bezdůvodného obohacení.

V rámci již probíhajícího soudního řízení o vydání bezdůvodného obohacení může žalovaný obohacený uplatnit nutné náklady vzájemným návrhem, který se do výše žalovaného bezdůvodného obohacení ex lege zákonnou domněnkou považuje jako započtení.

Uplatnění nároku na náhradu nutných nákladů musí obsahovat řádná tvrzení a důkazy o každém nutném výdaji zvlášť, a to o jaký nutný výdaj se jedná, kdy byl ochuzeným vynaložen (zaplacen) a za jaké období, např. revizní zprávy komínu za období od …….. do ………. ve výši ………. ročně………, zaplacené obohaceným dne …………….

Obohacený neunese důkazní břemeno o svém vzájemném nároku na náhradu nutných výdajů na předmět bezdůvodného obohacení, když ve svém podání pouze uvede druh jím vynaložených nákladů s jejich roční výší bez uvedení rozhodného období a konkrétních dat jejich zaplacení jen s předložením desítek účetních dokladů v příloze.

Nárok na náhradu nutných nákladů se promlčuje v obecné tříleté lhůtě ve smyslu ustanovení § 629 odst. 1 obč. zákoníku (§ 101 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.) počínající vynaložením nutných nákladů na vydávanou věc.

Za nutné náklady vynaložené na předmět bezdůvodného obohacení lze považovat např. zaplacené zákonné pojištění, případně i smluvní pojištění s výplatou pojistného plnění majiteli předmětu bezdůvodného obohacení, zákonem předepsané revize, např. revize hromosvodu, komínů, plynových kotlů, elektro revize, zaplacená daň z nemovitostí atd.

Za nutné náklady vynaložené obohaceným na předmět bezdůvodného obohacení nelze považovat vynaložené náklady na plnění poskytovaná s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které nese ze svého nájemce (uživatel) bytu či nebytového prostoru. Těmito službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Tyto náklady nesou samotní uživatelé nemovitostí (jednotek) v rámci předepisovaných a zúčtovatelných služeb spojených s nájmem (podnájmem) či vlastním užíváním uživatelů domů či jednotek a nikoli samotný vlastník, případně spoluvlastník, který předmět bezdůvodného obohacení neužíval.

Za nutné náklady vynaložené obohaceným na předmět bezdůvodného obohacení nelze považovat náklady na běžnou údržbu a drobné opravy bytů, domů a nebytových prostor související s jejich užíváním, jinak hrazené samotnými nájemci (uživateli) na základě vlád. nař. 308/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhl.č. 258/1995 Sb.).

V případě, že předmět bezdůvodného obohacení dlouhodobě užívá jen jeden ze spoluvlastníků k vlastní potřebě, případně potřeby členů své rodiny, nese po tuto dobu sám ze svého náklady na běžnou údržbu a na drobné opravy obdobně jako nájemce (uživatel) bytu či nebytového prostoru, jakož i sám nese ze svého výdaje na plnění poskytovaná s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, nebylo-li dohodnuto jinak.

Spoluvlastník, který pro sebe či členy své rodiny, dlouhodobě (více než rok) užívá společnou bytovou či nebytovou jednotku, je po tuto dobu povinen ze svého nést náklady na běžnou údržbu a drobné opravy vyjmenované ve vlád. nař. 308/2015 Sb. (vyhl.č. 258/1995 Sb.) s vyloučením jejich úspěšného uplatnění jako nutných dle § 3005 obč. zákoníku (§ 458 odst. 3 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.).

Spoluvlastník, který pro sebe či členy své rodiny, užívá společnou bytovou či nebytovou jednotku, nese ze svého náklady na plnění spojená s jejich užíváním vyjmenovaná v zákoně č. 67/2013 Sb. s vyloučením jejich úspěšného uplatnění jako nutných dle § 3005 obč. zákoníku (§ 458 odst. 3 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb.).

Vlastní činnost obohaceného vynaložená na běžnou správu a běžnou údržbu, jakož i drobné opravy předmětu bezdůvodného obohacení, se nenahrazuje již proto, že tyto náklady hradí plně jen uživatelé bytů a nebytových prostor nadto, když tyto činnosti mohl vykonávat sám ochuzený. Vlastní činnost obohaceného na běžnou správu a údržbu a drobné opravy předmětu bezdůvodného obohacení tak nelze úspěšně uplatnit v rámci ustanovení § 3005 obč. zákoníku.

Vybraná literatura a judikatura:

“Nutné náklady jsou náklady, které jsou nevyhnutelné, a musel by je vynaložit i ten, komu se věc vrací (NS 28Cdo 1942/2013), bez jejichž vynaložení by byla ohrožena samotná podstata věci. Viz. I vymezení nutných nákladů v § 997. Nutné výdaje se nahrazují jen tehdy, pokud byly skutečně vynaloženy, tuto skutečnost musí prokázat osoba, která předmět BO vydává a náhradu těchto nákladů požaduje.” (in.: Občanský zákoník, Komentář, 1. vydání, Praha:C.H.Beck, 2017, Petrov.J., Výtisk, M., Beran, V. a kol., str. 2985) Rozsudek NS ČR ze dne 29.8.2002 sp.zn. 25Cdo 2148/2000: “Nárok na náhradu nákladů vynaložených na věc, vydávanou tím, kdo se jí bezdůvodně obohatil, není podmíněn žádnou jeho povinností, osobě oprávněné proto není možno s poukazem na § 107 odst. 3 ObčZ upřít právo uplatnit proti tomuto nároku námitku promlčení.” “Právo na náhradu nutných nákladů zakotvuje § 458 odst. 3. Jde o takové náklady, které jsou nezbytně spojené s řádnou péčí o věc, se zachováním funkce věci, jaká byla ke dni přechodu atd. (nikoli však již náklady spjaté se zlepšením funkce této věci). Proto nevzniká nárok na úhradu nákladů pouze účelně vynaložených anebo dokonce nákladů, které by sledovaly výhradně cíl přizpůsobit věc osobním požadavkům toho, kdo náklady uplatňuje. Předpokladem nároku podle § 458 odst. 3 je, aby ten, kdo úhradu nákladů žádá, tyto náklady na věc také vynaložil. Nemůže jít proto o náklady spojené s výkony. Předpokladem úspěšného uplatnění tohoto nároku není dobrá víra toho, kdo nutné náklady vynaložil.” (in:Občanský zákoník, Komentář, díl II., Panorama Praha 1987, akademik prof. Zdeněk Češka a kol., str. 639-640)

Dle vlád. nař. 308/2015 Sb.:

Běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.

Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují: opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektrického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu, opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonku, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídících jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu, výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku, opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty, opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní, opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení, nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení.

Podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo jejich součástí, které nejsou uvedeny v § 4 vlád.nař. 308/2015 Sb., jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají a hradí je nájemce.