Meritum znaleckého posudku

V soudní praxi desetiletí panuje nežádoucí stav, kdy jsou znalci pokládány nejen určité odborné otázky, ale i otázky na vlastní skutková zjištění znalce a na jeho právní názory týkající se věci samé včetně tzv. doporučení, komu má být nezl. dítě svěřeno do výchovy.

Znaleckým posudkem nelze nahrazovat vlastní skutková zjištění soudu skutkovými zjištěními znalce v rámci zpracování znaleckého posudku ani jeho právní názory na aplikaci právních předpisů s omezením tzv. doporučení znalce vlastního meritorního rozhodnutí soudu, které náleží výhradně a nepřenositelně soudu, v němž je posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, jen jednotlivou skutečností.

Znalecký posudek je jen důkazem o posouzení skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí, a nad a mimo tento rozsah není znalecký posudek důkazem a vůbec jím nelze nahrazovat určitá skutková zjištění soudu a právní závěry, které náleží meritornímu rozhodnutí soudu.

Významu znaleckého posudku jako zásadního důkazního prostředku musí odpovídat jeho odbornost, úplnost a objektivnost podložená konkrétními a přezkoumatelnými závěry s odkazem na objektivní vlastní odborné šetření znalce.

Rozsáhlé přepisování jednotlivých podání a výpovědí rodičů s jejich hodnocením znalcem zásadně nenáleží do znaleckého posudku a jen uměle navyšuje výši odměny znalce dle stránek posudku a ubírá znalci čas a energii zaměřenou na vlastní znaleckou činnost osobním pohovorem a písemnými testy rodičů a dítěte o výchovných předpokladech rodičů, vztahů mezi nimi a dětmi, co do osobnosti rodičů, psychického stavu, charakterových vlastností, věrohodnosti apod. Za neobjektivní posudek lze považovat extrémní nepoměr výpisků ze soudního spisu mezi stanovisky obou rodičů v řádu až 10ti násobku.

Zastává-li znalec a’priory subjektivní názor, že střídavá výchova je u nezl. dítěte do tří let nevhodná, je věrohodnost znaleckého posudku o formě péče rodičů o nezl. dítěte podstatně snižována, neboť jeden ze stěžejních modelů výchovy rodičů znalec zásadně odmítá a neuvažuje o ní.

Znalecký posudek k posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, je v řízení o výchovu nezl. dítěte rozumět posudek znalců z oboru zdravotnictví, jednak se specializací klinické psychologie o výchovných předpokladech rodičů z hlediska jejich psychického stavu a charakterových vlastností, a jednak se specializací pedopsychologie o stavu nezl. dítětě a vztahů k rodičům.

Meritem znaleckého posudku k posouzení výchovných předpokladů rodičů a vztahu nezl. dítěte pro účely řízení o výchovu nezl. dítěte je vlastní znalecké zkoumání podložené objektivními testy za účelem zjištění psychického stavu a charakterových vlastností i motivace rodičů včetně míry pravdivosti s možností jeho přezkoumání k námitce vyžádáním těchto písemných testů jako příloh znaleckého posudku.

Znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie nelze přeceňovat, což nejlépe dokladují závěry špičkových znalců v případu Breivik s naprosto antagonistickými závěry a je třeba je poměřovat s dalšími důkazy.

Znalecký posudek ve smyslu ustanovení § 127 o.s.ř. – stejně tak dle § 127a o.s.ř. – je důkazním prostředkem jen k posouzení skutečností, k nimž je zapotřebí odborných znalostí, a v žádném případě jimi nelze nahrazovat skutková zjištění, které zahrnují hodnocení jednotlivých důkazních prostředků včetně tvrzení rodičů, jejich podání úřadům apod.

Znalecký posudek nutno vypracovat mimo vlastní pracovní činnost znalce tak, aby nebyl zpracováván v časové tísni – jak se v praxi často stává - na chodbě kliniky s nedbalým zpracováním složité materie.

Výše odměny znalce musí odpovídat jeho odbornosti jako zvlášť erudovaného odborníka a nelze ji uměle navyšovat vypisováním stránek podání účastníků, jejich výpovědí a když tak jen ve vztahu k posuzování určitých odborných otázek, např. motivace, psychického stavu, vztahu k ostatním osobám.

Závěry znaleckého posudku musí být určité s odkazem na objektivní skutečnosti, např. konkrétní psychický stav rodiče, konkrétní charakterové vlastnosti, konkrétní komunikační schopnosti apod., jinak je posudek nepřezkoumatelný obdobně jako jsou požadavky na rozsudek soudu.