K vydržení části sousedního pozemku

Vypjatými stanovisky vlastníků sousedních pozemkových parcel vznikají paradoxní situace námitky vydržení části sousední pozemkové parcely přes předchozí písemné uznání jejich hranic geometrickým plánem s protokolem i námitky vydržení přiléhající části nezastavěného pozemku, přestože se vždy „na centimetr“ jednalo o vlastnictví jen zastavěného pozemku trvalou nemovitou stavbou.

Výjimečně v praxi vyvstává problematika „dvojího vydržení“, kdy na oprávněnou držbu mimoknihovního vlastníka navazuje dobrověrná držba původního knihovního vlastníka, čímž je eliminováno předchozí vydržení zpět ve prospěch knihovního vlastníka.

Započíst oprávněnou držbu právního předchůdce lze jen tehdy, pokud právní předchůdce aktuálního držitele sám nedovršil hmotně právní podmínky vydržení. Započíst tak lze jen dobu oprávněné držby právního předchůdce do dne jeho nabytí vydržením.

Uznal-li vlastník pozemku v protokole o vytýčení hranic pozemku s podpisy vlastníků sousedních pozemků přesné hranice pozemku – nadto v souladu s předtím uzavřenou mimosoudní dohodou mezi nimi v rámci stavebního řízení s výslovným ujednáním, že vlastník sousedního pozemku může stavět na svém pozemku až x,y m od hranice jeho pozemku určené vnější zdí jeho stavby - nemůže se později úspěšně dovolávat svojí dobré víry, že byl přesvědčen, že je vlastníkem části sousedního pozemku.

Je-li prokázána držba sporné části sousedních pozemků jejím knihovním vlastníkem, je vyloučeno vydržení ze strany vlastníka sousedního pozemku (právní nemožnost dvojí držby různých vlastníků).

Drží-li sporný pozemek vlastník pozemku s jeho dispozicemi včetně zřízení zástavního práva společně s vlastníkem sousedního pozemku, je vyloučeno vydržení ze strany vlastníka sousedního pozemku.

Dobrá víra držitele části sousedního pozemku je na místě jen tehdy, pokud hranice pozemku nebyla v terénu patrná, například trvalou stavbou, silnicí, zdí apod.

Dobrou víru držby části sousedního pozemku vylučuje stav, kdy hranice sousedních pozemků je “na centimetr” tvořena vnější zdí obytné budovy, kdy se vlastník sousedního pozemku - i nikdo jiný - nemohl objektivně domnívat, že i za touto zdí mu může jakýkoli sousední pozemek náležet.

Institut vydržení je výjimečným způsobem nabytí vlastnictví cizí věci, pro něž tak musí být beze vší pochybnosti splněny a prokázány všechny hmotně právní skutečnosti s vyloučením obcházení zákona a účelového i nepoctivého jednání.