K nepodání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy

V soudní praxi je naléhavá právní otázka vztahu žaloby o určení nepřípustnosti prodeje zástavy dle § 46b zákona č. 26/2000 Sb. a žaloby o neplatnost nedobrovolné dražby dle § 48 odst.3, 4 zákona č. 26/2000 Sb.

Smyslem žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy je předejít účelovému jednání na poslední chvíli zmařit nařízenou veřejnou nedobrovolnou dražbu, která vyvolává vysoké náklady dražebníka i dražitelů, např. účelovými insolvenčními návrhy, zaplacením části dluhu atd.

Žaloby o neplatnost nedobrovolné dražby nejčastěji podávají zástavní dlužníci, kteří jsou dražbou zpravidla nejvíce dotčeni.

Institut veřejné nedobrovolné dražby významně chrání dobrou víru vydražitelů, kteří objektivně nemohou vědět, co namítá zástavní dlužník, jehož práva předem chrání zákon tím, že zástavní věřitel je povinen jej informovat o jeho vykonatelné pohledávce (výzva k úhradě pohledávky) a dražebník je povinen předem minimálně 30 dnů informovat zástavního dlužníka o nařízené dražbě, vč. zaslání oznámení o dražbě. Zástavní dlužník je pak v prekluzivní lhůtě minimálně 30 dnů před zahájením dražby, max. však 7 dnů před zahájením dražby, oprávněn podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy.

Lhůta 7 dnů před zahájením dražby dle § 46b odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. pak slouží k právní jistotě dotčených osob a k ochraně účastníků dražby, kteří vynakládají i mnohamilionové částky na nařízenou dražbu (složení jistiny, zajištění úvěru, účast notáře a rezervaci dražebního systému); prekluzivní lhůta na podání žaloby zástavního dlužníka na určení nepřípustnosti prodeje zástavy je stanovena proto, aby se z týchž důvodů předem o dražbě informovaný zástavní dlužník později nemohl dovolávat neplatnosti již proběhlé dražby k tíži dobrověrného vydražitele.

Pokud dražebník zástavnímu dlužníkovi prokazatelně zaslal více než 30 dnů před konáním dražby ve smyslu ustanovení § 40 zákona č. 26/2000 Sb. oznámení o dražbě, nemůže později zástavní dlužník úspěšně tvrdit, že nemohl nejméně 7 dnů před zahájením dražby v prekluzivní lhůtě podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy dle § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb.

V řízení o neplatnost nedobrovolné dražby je tak rozhodné i to, zda:

a) žalobce v propadné lhůtě nejpozději 7 dnů přede dnem zahájení dražby ve smyslu ustanovení § 46b odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. nepodal žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy vůči zástavnímu věřiteli a dražebníkovi,

b) soud do zahájení dražby vůči zástavnímu věřiteli a dražebníkovi nevydal předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 46b odst.3 zákona č. 26/2000 Sb.,

c) skutečnosti nastaly až po skončení dražby,

d) skutečnosti mohly být dražitelům i dražebníkům známy do skončení dražby.

Právní postavení zástavního dlužníka, dlužníka i zástavce před zahájením dražby výslovně zaručuje:

a) povinné odložení dražby na základě žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nejpozději 7 dnů před zahájením dražby nebo vydání předběžného opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy dle § 46bodst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. do zahájení dražby,

b) upuštění od dražby z důvodu naplnění určitých zákonných podmínek dle § 46 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb.

Zásadní právní význam s prioritou žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. před žalobou na neplatnost nedobrovolné dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3, 4 zákona č. 26/2000 Sb. vyplývá z ustanovení § 46b odst.1 a 3 zákona č. 26/2000 Sb. z toho, že:

a) veřejná dražba se ex lege nekoná jen pro vlastní podání žaloby,

b) veřejnou dražbu lze vykonat až poté, co o žalobě bylo pravomocně rozhodnuto,

c) výslovná povinnost k náhradě škody, byla-li bezdůvodně podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy.

Zástavní dlužník vydražené zastavené nemovitosti se může žalobou úspěšně dovolat neplatnosti dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. z důvodu, že zástavou zajištěný závazek neexistoval, že zanikl splněním nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem jen tehdy, pokud:

a) nejpozději do 7 dnů před zahájením dražby podal vůči zástavnímu věřiteli a dražebníkovi žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy,

b) soud do zahájení dražby vůči zástavnímu věřiteli a dražebníkovi vydal předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy,

c) doručení písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka dražebníkovi nejpozději do jejího zahájení s doložením, že byl v celém rozsahu splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem,

d) bylo-li do zahájení dražby dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby včetně doložení doručení návrhu na určení neúčinnosti doručení rozsudku soudu k vykonávané pohledávce.

V případě, že žalobce jako zástavní dlužník v rozporu s ustanovením § 46b odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. nejpozději 7 dnů před zahájením dražby nepodal žalobu o nepřípustnosti prodeje zástavy včetně z důvodu, že zástavní právo či pohledávka zajištěná zástavním právem ke dni konání dražby neexistuje, ani do dne zahájení dražby nebylo vydáno předběžné opatření, jsou tyto později uplatněné námitky žalobce v řízení o neplatnost dražby dle § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. již irelevantní.

Zákonná prekluzivní lhůta pro podání žaloby o nepřípustnost dražby nejpozději 7 dnů přede dnem zahájení dražby je stanovena právě proto, že konání dražby je poměrně právně a logisticky složité s vysokými náklady s účastí mnoha dobrověrných dražitelů, což eliminuje podání žaloby v době kratší než 7 dnů před zahájením dražby či až následné zpochybňování existence zástavou zajištěné pohledávky či existence zástavního práva až po jejím skončení v rámci řízení o neplatnost dražby, když žádný z dražitelů nemůže vědět, zda vykonatelná pohledávka či zástavní právo k okamžiku příklepu ve skutečnosti existuje včetně spekulativního chování zástavního dlužníka.

Žalobou na neplatnost nedobrovolné dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. může zástavní dlužník, který byl nejméně 30 dnů před zahájením dražby upozorněn na dražbu, uplatnit jen důvody neplatnosti dražby, které žalobce objektivně nemohl uplatnit v prekluzivní lhůtě 7 dnů přede dnem zahájení dražby žalobou na určení nepřípustnosti prodeje dražby ve smyslu ustanovení § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. nebo předběžným opatřením.

Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. je vůči žalobě o neplatnost dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3, 4 zákona č. 26/2000 Sb. zvláštní žalobou, která v tomto rozsahu vylučuje důvodnost žaloby o neplatnost nedobrovolné dražby

Opomenul-li zástavce, zástavní dlužník a dlužník svoje právo podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy vůči dražebníkovi a zástavnímu věřiteli nejpozději do 7 dnů přede dnem zahájení dražby či vydáním předběžného opatření nepřípustnosti prodeje zástavy do zahájení dražby ani do zahájení veřejné dražby, nesplnil zákonné podmínky k vyvolání povinnosti dražebníka upustit od dražby, nemůže se až po skončení dražby v tomto rozsahu úspěšně domáhat neplatnosti dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3,4 zákona č. 26/2000 Sb.

EXKURZ: protiústavnost lhůt u nedobrovolných dražeb

Rozpor mezi povinností vydražitele zaplatit vydraženou kupní cenu do 10 dnů od skončení dražby, případně do 30 dnů od skončení dražby, jedná-li se o částku vyšší než 5 000 000,- Kč, ve smyslu ustanovení § 52 odst. 2, 3 zákona č. 26/2000 Sb., i povinností dražebníka k předání vydražené kupní ceny dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením, ve smyslu ustanovení § 60 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. na straně jedné a lhůtou tří měsíců k podání žaloby o neplatnost dražby, ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3, 4 zákona č. 26/2000 Sb. na straně druhé, je v rozporu s právem vydražitele na pokojné užívání majetku ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 bod 1 Dodatkového protokolu č. 1 Úmluvy č. 209/1992 Sb. tím, že stanoví výslovně povinnost k vyplacení vydražené kupní ceny věřitelům ještě před uplynutím lhůty k podání žaloby o neplatnost dražby ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3, 4 zákona č. 26/2000 Sb. bez zajištění jejího případného vrácení po mnohdy mnohaletém soudním řízení, kdy mnozí z dražebních věřitelů raději již mnoho nevlastní.